Slovníček základních termínů

Pérovka (lineart, black&white) – je obrázek, který obsahuje pouze černou barvu bez odstínů šedi. Typický příklad: kresba tuší. Skenujeme je obvykle na rozlišení 600 dpi.

Polotónový obrázek (grayscale) – je obrázek, který obsahuje odstíny šedé. Typický příklad: fotografie. Skenujeme je obvykle na 300 dpi. Většina tiskových technologii (ofset, laserový tisk) nedokáže odstíny šedé vytisknout přímo. Polotónový obrázek se musí při tisku převést na síť (rastr) různě velkých bodů, tzv. autotypickou síť (viz lpi).

dpi – dot per inch (bodů na palec) – jednotka rozlišení obrazových souborů.

lpi – line per inch (linek na palec) – jednotka určující frekvenci autotypické sítě. U tisku na laserových tiskárnách obvykle tiskneme na 90–100 lpi, u ofsetového tisku používáme frekvenci 120–160 lpi.
Platí vzorec dpi = 2 × lpi. Například chceme-li tisknout obrázek s autotypickým rastrem 150 lpi, musíme jej naskenovat na 300 dpi.
Tento vzorec neplatí pro pérovky, které se tisknout přímo a nerozkládají se do autotypické sítě.

CMYK – cyan – magenta – yellow – black – tento barevný režim se používá při tisku barevných obrázků. Barevná tiskárna tiskne na papír postupně azurovou, purpurovou, žlutou a černou barvou. Složením těchto barev vznikne výsledný plnobarevný obraz.

RGB – red – green – blue – tento barevný režim se používá na zobrazování barev na monitorech. Dále jej využívají skenery a digitální fotoaparáty. Není možné jej použít pro tisk. Zde se používá jiný barevný model (viz CMYK).

Rastrový obrázek (bitmapa) – jeden ze dvou základních způsobů, jak v počítači zaznamenat obrazovou informaci (viz vektorový obrázek). Obrázek je popsán pomocí pravidelné mozaiky různě barevných bodů. Nelze jej zvětšovat, aniž by utrpělo jeho rozlišení. (rozlišení udávané obvykle pomocí jednotky dpi.) Typickým editačním programem je Adobe Photoshop.

Vektorový obrázek – jeden ze dvou základních způsobů, jak v počítači zaznamenat obrazovou informaci (viz rastrový obrázek). Obrázek je popsán pomocí matematicky definovaných grafických elementů (úsečky, kružnice, křivky, barevné výplně, písmo atd.). Takto vytvořený soubor má malou velikost, snadno se zvětšuje bez toho, že by utrpělo jeho rozlišení, snadno se upravuje. Typickými editačními programy jsou Adobe Illustrator a CorelDraw. Obrazy z reálného světa je však většinou nemožné popsat pomocí matematicky definovaných křivek.