Cena Františka Palackého 
Cena Františka Palackého
Cena Františka Palackého je oceněním vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, které přispívají k prestiži České republiky a Univerzity Palackého v Olomouci. Byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého 14. června 1998. Cenu uděluje jménem Univerzity Palackého její rektor.
Cena se uděluje zpravidla jednou za dva roky a udělení je spojeno s finanční odměnou 50 000 Kč. Na tuto odměnu přispívá Obecní úřad v Hodslavicích a Městský úřad v Neratovicích podle smlouvy uzavřené s Univerzitou Palackého.
Pro iniciaci a posouzení návrhů na udělení Ceny Františka Palackého zřizuje rektor UP Výbor pro udělení Ceny Františka Palackého.
Návrh na udělení Ceny Františka Palackého může předložit každý člen akademické obce UP, a to vědecké radě fakulty. Návrh se předkládá cestou děkanátu fakulty zpravidla jeden rok před udělováním ceny.
Vědecká rada fakulty v případě kladného projednání postoupí návrh k posouzení Výboru pro udělení ceny Františka Palackého cestou sekretariátu rektora UP.
Výbor pro udělení Ceny Františka Palackého posoudí návrhy předložené v požadovaném termínu a připraví doporučení pro jednání Vědecké rady UP.
Vědecká rada UP doporučí rektoru UP kandidáta pro udělení Ceny Františka Palackého.
Laureáti:
8. června 2016 byla cena udělena JUDr. Pavlovi Rychetskému
Předseda Ústavního soudu České republiky je odborníkem na ústavní právo a s olomouckou právnickou fakultou spolupracuje od jejího založení. Cenu obdržel jako výraz díků za své obřanské postoje v době normalizace, za dlouhodobé úspěšné vedení Ústavního soudu ČR a přízeň, kterou věnuje olomoucké právnické fakultě, kde přednáší a pravidelně vystupuje na konferencích.
18. června 2014 byla cena udělena prof. PhDr. Libuši Hrabové, CSc.
Emeritní profesorka Univerzity Palackého Libuše Hrabová je uznávaná odbornice na středověké dějiny. Zabývá se především oblastí slovansko-německých vztahů a dějinami Polabských Slovanů. Zasloužila se o vybudování moderního vědeckého pracoviště na katedře historie a jako vynikající pedagožka vzdělává a podporuje mladé vědecké pracovníky.
13. června 2012 byla cena udělena prof. Josefu Jařabovi, PhD.
Profesor Jařab je mezinárodně uznávaným znalcem a překladatelem americké literatury a studenty, kolegy a badateli vysoce vážený a uznávaný profesor a vědec. Obdiv a respekt si Josef Jařab získal rovněž jako občan a politik – svým celoživotním a odvážným úsilím o hledání a prosazování hodnot vzdělanosti, lidskosti a demokracie. Jako první polistopadový rektor UP se zasloužil o rozvoj olomoucké univerzity, obnovení a vznik dalších fakult a navázání zahraničních kontaktů a mezinárodní spolupráce UP.
23. června 2010 byla cena udělena in memoriam prof. ThDr. kardinálovi Tomáši Josefovi Špidlíkovi, SJ, dr.h.c. et mult
Kardinál Špidlík byl mimořádně váženou a uznávanou osobou nejen v české katolické církvi, ale i v celém křesťanském světě. Byl nejvýznamnějším českým teologem, světově proslulým znalcem spirituality křesťanského Východu, významným představitelem ekumenického úsilí a uznávaným reprezentantem a propagátorem české kultury. Napsal desítky vědeckých knih, stovky odborných článků, ale byl také autorem pohádek a básní. Jeho knihy vyšly ve 24 jazycích včetně arabštiny a korejštiny.
16. června 2008 byla cena udělena Prof. MUDr. Milanu Kamínkovi, DrSc.
Prof. MUDr. Milan Kamínek, DrSc., je specialista v oboru ortodontie, který zavedl na olomoucké stomatologické klinice již v roce 1969 fixní ortodontické aparáty. Ortodontické oddělení Lékařské fakulty se tak stalo prvním pracovištěm ve státech tehdejšího východoevropského bloku, kde se začaly tyto aparáty systematicky používat a zavádět jejich užívání do výuky. Pracoviště poskytovalo v tomto oboru školení odborníkům ze sousedních zemí.
15. června 2006 byla cena in memoriam udělena Prof. PhDr. Eduardu Petrů, DrSc.
Prof. PhDr. Eduardu Petrů, DrSc. byl významný vědec a pedagog v oblastech starší české literatury, literární vědy a literárněvědné metodologie, teorie a dějin české literatury. Zpřístupnil dnešním čtenářům mnohé literární památky a popularizoval starší českou literaturu. Zájem Eduarda Petrů vzbuzoval vedle literatury rovněž film. Jeho jméno je spojeno se soutěžní přehlídkou vědeckých, populárně naučných a didaktických filmů Academia film Olomouc, řadu let byl lektorem olomouckého Filmového klubu a spolutvůrcem koncepce semináře Film a škola v Olomouci. Profesor Petrů byl Cenou Františka Palackého oceněn in memoriam - zemřel ve chvílích, kdy byl Vědeckou radou UP vybrán jako její laureát.
14. června 2004 byla cena udělena Prof. PhDr. Františku Šmahelovi, DrSc.
Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., je významným představitelem české a evropské historické vědy 20. století a počínajícího 21. století. V současnosti působí profesor František Šmahel jako ředitel Centra medievistických studií, společného pracoviště AV ČR a UK (Praha). Za pozornost stojí autorův podíl na posílení prestiže Muzea husitského revolučního hnutí v Táboře v osmdesátých letech. Od roku 2000 je předsedou Vědecké rady Akademie věd České republiky a od roku 2001 předsedou Učené společnosti České republiky. Františku Šmahelovi byla za jeho badatelský, společenský a osobnostní přínos historické vědě udělena Výroční cena Akademie věd České republiky za Husitskou revoluci (1-4, 1995), medaile Františka Palackého Akademie věd České republiky (1998) a státní vyznamenání Za zásluhy I. stupně u příležitosti 28. října 2002. V zahraničí mu bylo uděleno členství v Collegium Carolinum (1994), v roce 1996 byl zvolen čestným členem Americké historické společnosti (American Historical Association), o rok později korespondujícím členem britské Královské historické společnosti (Royal Historical Society) a Britské akademie (British Academy). Od roku 2003 je František Šmahel zahraničním členem Monumenta Germaniae historica.
14. června 2002 byla cena udělena prof. PhDr. Stanislavu Kratochvílovi, CSc.
Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc., je výraznou osobností české psychologie a psychoterapie. Na Univerzitě Palackého přednáší od r. 1978, tj. 24 let. Přednášky prof. Kratochvíla jsou vysoce ceněny po stránce obsahové i formální. Je současně vedoucím psychologem v Psychiatrické léčebně v Kroměříži,
kde se věnuje klinické praxi. Je autorem odborných monografií „Základy
psychoterapie“, „Skupinová psychoterapie v praxi“. „Manželská a párová
terapie“, „Sexuální dysfunkce“, „Klinická hypnóza“, „Experimentální hypnóza“ a „Příběhy terapeutických skupin“. Většina z nich vyšla i v polském překladu.
14. června 2000 byla cena udělena Prof. MUDr. Oldřichu Nečasovi, DrSc.
Prof. Mudr. Oldřich Nečas, Dr.Sc. je vynikajícím představitelem české a evropské biologie 20. století, osobou uznávanou a respektovanou v českých i světových odborných kruzích. Má velké zásluhy o rozvoj buněčné biologie - oboru, který svými praktickými aplikacemi výrazně ovlivňuje pokrok medicíny na poli diagnostiky a léčby. Za své zásluhy v oblasti vědeckovýzkumné, pedagogické a vědecko-organizační obdržel mnohá uznání, medaile a čestná členství ve vědeckých společnostech. Je autorem nebo spoluautorem 19 vědeckých monografií a mnoha publikací v zahraničních a domácích vědeckých časopisech.
Desítky let trvající spolupráce prof. Nečase s Univerzitou Palackého a jejím Ústavem biologie na Lékařské fakultě přinesla výsledky v podobě společných vědeckých publikací a učebnic pro studenty lékařství.
12. června 1998 byla cena udělena Prof. PhDr. Josefu Polišenskému, Dr.Sc.
Prof. PhDr. Josef Polišenský, DrSc., je nejvýraznější osobnost mezi historiky Československa a České republiky druhé poloviny 20. století. Svůj odborný a neoddělitelně i pedagogický zájem věnuje jednak českým a obecným dějinám raného novověku s těžištěm badatelského přínosu v období třicetileté války, jednak dějinám 19. století se zaměřením k napoleonské a ponapoleonské Evropě. Publikační aktivita prof. Polišenského zahrnuje více než 120 knižních titulů vydaných kromě češtiny ve stěžejních světových jazycích a kolem jednoho a půl tisíce odborných pojednání publikovaných v prestižních světových historických časopisech. Ve 40. až 60. letech působil prof. Polišenský na katedře historie obnovené Univerzity Palackého v Olomouci. V olomouckém prostředí připravil a vychoval zdejší historickou školu. Prof. PhDr. Josef Polišenský, DrSc., zemřel 11. ledna 2001.
