Tyto stránky jsou zastaralé a nepředstavují aktuální webovou prezentaci Univerzity Palackého.
Pokud jste sem zabloudili omylem, aktuální web je https://www.upol.cz/.
Portál  |  STAG  |  e-mail
English
Univerzita Palackého
23.09.2015, 09:33, Stáří: 4 r.

Zvyšte druhovou pestrost luk, ušetříte hnojiva a prospějete přírodě, vzkazují vědci zemědělcům

Autor: OK

Olomouc (23. září 2015) – Podpořit co největší rozmanitost rostlinných druhů na zemědělských loukách a střídavě tyto plochy obhospodařovat sečením a pastvou. To je podle ekologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci recept, jak zajistit vysokou produktivitu těchto zemědělských lokalit v souladu s přírodou. Jejich závěry vyplývají ze sedmiletého výzkumu, jehož výsledky zveřejnil vědecký časopis Journal of Applied Ecology. Následně zaujaly evropskou exekutivu a text se objevil ve věstníku Evropské komise.

Odborníci sledovali vybrané lokality v Bílých Karpatech, na které zavedli pastvu, sečení a některé ponechali ladem. Po sedmi letech výzkumníci odebrali vzorky půdy a rostlinné hmoty a došli k zajímavému zjištění. Přestože při sečení i pastvě odchází z půdy velké množství živin, produktivita ploch zůstala stejná jako na místech ponechaných ladem. A to i bez hnojení, které je v oblasti zakázáno. U běžných zemědělských luk by po tak dlouhé době bez hnojení naopak produktivita klesla na polovinu až třetinu.

Je to dáno tím, že na bělokarpatských loukách se dosud vyskytuje obrovské množství rostlinných druhů, které jsou schopny živiny v půdě mobilizovat. Porosty si tak stále udržují svoji produktivitu,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Mládek z katedry ekologie a životního prostředí.

Na sečených plochách se rozšířily zejména dvouděložné rostliny, které mají hluboký kořenový systém a dokáží vytáhnout živiny odebrané sečí z hlubších vrstev půdy. Naopak na pasených plochách převládly trávy s mělkým, ale hustým kořenovým systémem, které jsou schopny posbírat živiny z rozkládající se hmoty na povrchu.

Obsah živin v půdě se mění v závislosti na způsobu obhospodařování. Zatímco při pastvě ubývá v půdě především fosfor, sečením se z ní ztrácí nejrychleji draslík a dusík. Proto ekologové navrhují vrátit se k praktikám kdysi obvyklým u sedláků a tyto dva způsoby hospodaření střídat. Současné agro-environmentální dotační tituly to ale mnohdy neumožňují. „O to cennější je to, že si našeho výzkumu všimli v Bruselu a zpráva vyšla ve věstníku Evropské komise. Evropské zemědělství nyní hledá koncepty, jak udržet produktivitu porostů a přitom snížit hnojení. Minerální hnojiva totiž mají špatný dopad na ekosystémy a například zásob fosforu ve světě rychle ubývá,“ řekl Mládek.

Východiskem proto podle olomouckých odborníků může být koncept ekosystémových služeb, kdy sama příroda může zlepšovat ekonomickou hospodárnost. „Podle našich zjištění se druhová pestrost zasloužila o to, že společenstvo je stále produktivní. Nejde ale jen o živiny. Pokud bude v prostředí více rostlinných druhů, mohou například stabilizovat výskyt škůdců. Rozmanitější porosty s dvouděložnými rostlinami zase poskytují útočiště hmyzu, tedy tolik potřebným opylovačům,“ doplnil vědec.

Kontaktní osoby:

Jan Mládek
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého | Katedra ekologie a životního prostředí
E: jan.mladek@upol.cz | M: 730 808 097
http://grasslandecology.euweb.cz/

Martina Šaradínová | mluvčí
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
E: martina.saradinova@upol.cz | M: 773 616 655



Aktuální zpravodajství a publicistiku z Univerzity Palackého najdete na stránkách Žurnálu Online.

Zpravodajství z UP
Vědecko-výzkumná centraVyhledávání studijních oborů na UPAbsolventi UP

Calendar of Events now only on Palacký University's  new webpages

Aktuální konference, kongresy a sympozia na UP
Stránka aktualizována: 04. 04. 2011, Daniel Agnew