Znalkyně dějin Polabských Slovanů představí myšlenky Františka Palackého a převezme cenu

Olomouc (16. června 2014) – Libuše Hrabová, uznávaná odbornice na středověké dějiny, vystoupí v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP s přednáškou zaměřenou na osobnost Františka Palackého. Vědkyně, která se kvůli komunistickému režimu musela vzdát vědecké a pedagogické kariéry na dvě desetiletí, převezme na slavnostním zasedání Vědeckých rad a Akademických senátů Univerzity Palackého Cenu Františka Palackého. Ceremoniál se uskuteční ve středu 18. června v 11 hodin. Proslov si mohou přijít vyslechnout odborníci i laici z řad široké veřejnosti. Program doplní vystoupení Barokního tria.

Libuše Hrabová se významně zasloužila o pozvednutí české historické vědy v ČR a položila základy silné olomoucké školy medievistických studií.

„Protože prof. Libuše Hrabová své zásluhy obvykle přechází skromným mlčením, rozhodla se Katedra historie FF UP nominovat ji na Cenu Františka Palackého, a to nejen za její občanské postoje v období normalizace, ale především jako vynikající vědkyni, inspirativní pedagožku a ženu, které bylo osudem a dějinami souzeno vykonat hlavní a nepřehlédnutelné dílo na poli historie až v důchodovém věku,“ napsal do návrhového listu k udělení Ceny Františka Palackého doc. Jan Stejskal z Katedry historie FF UP.

Myšlenky, zrcadlo doby

Během ceremonie vystoupí prof. Hrabová s přednáškou zaměřenou na osobnost buditele Františka Palackého. „Budu přednášet o Palackém. Nikoli o jeho historických pracích nebo politických ambicích, ale a o jeho myšlenkách, které jsou zrcadlem jeho doby. Přednášku jsem nazvala Století Palackého, protože on si byl vědom toho, jaký přelom 19. století znamenalo. My mluvíme o globalizaci; on mluvil o velké centralizaci světové a chápal tím totéž. Obojí je neseno především vytvářením dvou základních spojů – dopravním a informačním. A takové jsou dodnes. Chci také poukázat na onu jeho základní myšlenku, kterou vyzvedl J. L. Fischer – totiž že tou nejdůležitější hodnotou, kterou má český národ bránit, je vzdělání,“ uvedla prof. Hrabová.

Knihovnice kvůli režimu

Emeritní profesorka UP Libuše Hrabová byla uznávanou historičkou středověkých dějin už před rokem 1968. V období normalizace však musela univerzitu opustit a po celých dvacet let, kdy působila v olomoucké Státní vědecké knihovně, nesměla publikovat. Po roce 1989 se vrátila na Katedru historie Filozofické fakulty UP.

„Jako nově jmenovaná vedoucí byla pověřena vybudováním moderního vědeckého pracoviště a jeho personálním zajištěním. Prof. Hrabová všemožně podporovala vědecký rozvoj především mladých pracovníků katedry, kterým rovněž pomáhala zprostředkovat cenné mezinárodní kontakty a zahraniční stáže, které jí samotné byly v jejím nejproduktivnějším věku režimem odepřeny,“ uvedl doc. Jan Stejskal. „Současný charakter vědeckého výzkumu katedry historie, vysoká grantová úspěšnost ústavu a mezinárodní renomé řady pracovníků katedry jsou nepochybným výsledkem jejího působení a aktivit,“ dodal.

Studenti špičkou medievistiky

Prof. Hrabová se věnovala, a stále věnuje především studentům v doktorském studiu. Řada těchto absolventů nyní patří mezi vědeckou špičku české medievistiky, působí na univerzitách, vědeckých ústavech a v archivním a muzejním prostředí. Odborná práce prof. Hrabové směřuje zejména do oblasti slovansko-německých vztahů. Důležitým polem badatelského zájmu jsou dějiny Polabských Slovanů.

Život v datech

prof. PhDr. Libuše Hrabová, CSc.

- * 2. 10. 1928 v Ostravě

- FF UK (5 semestrů) a FF UP, studovala dějepis, češtinu a lužickou srbštinu

- v r. 1950 se provdala za Svatopluka Hraba z Hranic na Moravě, spolu s ním se přestěhovala na Moravu

- 1952–1970 pracovala na FF UP jako odborná asistentka

- v r. 1952 získala doktorát filozofie z oboru historie (Ph.Dr.)

- v r. 1969 stala se docentkou

- v r. 1970 musela fakultu opustit, pracovala rok jako brigádnice ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, pak jako stálá zaměstnankyně až do roku 1983, kdy odešla do důchodu

- v r. 1991 byla jmenována profesorkou historie obecných středověkých dějin (FF UP), svůj vědecký záměr zaměřila na dějiny Lužických Srbů, Polabských Slovanů, Litevců, Keltů a zaniklým etnikům

- kandidátská práce: K ekonomice feudální državy olomouckého biskupství ve 2. pol. 13. stol.; po obhajobě text publikovala v r. 1964

- habilitační práce: Obraz dějin Polabských Slovanů a starých Prusů v humanistické historiografii; tiskem vyšla až v r. 1991

- monografii Geschichte der Elbslawen und Prussen im Bilde der humanistischen Historiographie, připravenou na konci 60. let, vydala Univerzita Palackého v r. 1991

- monografie Stopy zapomenutého lidu v r. 2006 – první česká monografie o dějinách Polabských Slovanů

- mezi nejcitovanější tituly patří komentovaný překlad kroniky Adama Brémského

- dlouhodobě se badatelsky zaměřuje na dějiny Pobaltských Slovanů a na zaalpskou renesanci a kulturu v souvislosti s bádáním na starých tiscích z fondů (S)VK Olomouc

- intenzivně se zabývá osobou a tvorbou F. Palackého

- členka výběrové organizace Centrum medievistických studií při AV ČR

 

Cena Františka Palackého

Cena Františka Palackého je oceněním vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, které přispívají k prestiži ČR a Univerzity Palackého. Byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého 14. června 1998. Jménem Univerzity Palackého ji uděluje její rektor, zpravidla jednou za dva roky.

K dosavadním laureátům patří historici Josef Polišenský a František Šmahel, biolog Oldřich Nečas, kardinál Tomáš Špidlík, in memoriam. V roce 2012 tuto cenu obdržel první polistopadový rektor Josef Jařab.

Už od zřízení této ceny spolupracuje s olomouckou univerzitou rodiště Františka Palackého, obec Hodslavice, a město Neratovice, kde F. Palacký pracoval na Dějinách národu českého v Čechách a na Moravě.

Zprávu zpracovala Lenka Skácelíková a Velena Mazochová, oddělení komunikace UP

---