Tyto stránky jsou zastaralé a nepředstavují aktuální webovou prezentaci Univerzity Palackého.
Pokud jste sem zabloudili omylem, aktuální web je https://www.upol.cz/.
Portál  |  STAG  |  e-mail
English
Univerzita Palackého
03.01.2012, 07:19, Stáří: 8 r.

„Z hlediska stravování nejsou rizikové jen Vánoce, ale celé zimní období,“ říká MUDr. Dalibor Pastucha o dětské obezitě

Autor: Ondřej Martínek

Období Vánoc každoročně provází i přes jeho sváteční atmosféru strašák jménem přejídání. Navzdory veškerým předsevzetím jen málokdo odolal bohatě prostřeným svátečním stolům. Nejvíce jsou pak ohroženy děti, u nichž je riziko výskytu obezity rok od roku vyšší. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji dokonce označuje za epidemii. Právě dětské obezitě a boji s ní se věnuje MUDr. Dalibor Pastucha, primář pro léčebnou péči na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace při Lékařské fakultě UP a FNOL, který koncem listopadu pokřtil svou novou publikaci Pohyb v terapii.

Jak velký problém představuje dětská obezita?
Dětská obezita je závažný celosvětový problém. Není jen vadou na kráse, ale je chronickou metabolickou chorobou, která má závažné následky především u rostoucího dítěte a je příčinou řady závažných onemocnění v dospělosti. Například metabolického syndromu, cukrovky, hypertenze, kloubních nebo respiračních potíží aj. Protože je obezita spojována s vyšším rizikem chronických onemocnění, má souvislost s výraznými dodatečnými náklady na zdravotní péči. Obézní děti jsou mnohem více ohroženy kardiovaskulárními chorobami než lidé, kteří ztloustnou až v pozdějším věku.  Odhady ze Spojených států naznačují, že náklady na služby zdravotní péče jsou u obézních lidí o 36 % vyšší a náklady na léky o 77 % vyšší než u lidí s normální vahou.

Je situace u nás srovnatelná se zbytkem Evropy?
Situace u nás odráží situaci v celé EU. Odhaduje se, že počet dětí v Unii trpících nadváhou a obezitou stoupá každý rok o více než 400,000, přičemž se tyto děti řadí k více než 14 milionům obyvatel EU, kteří již nadváhu mají, včetně minimálně 3 milionů obézních dětí. V rámci celé EU nadváha postihuje téměř jedno dítě ze čtyř. Ve Španělsku, Portugalsku a Itálii je hlášena nadváha a obezita u více než 30 % dětí ve věku od 7 do 11 let. Intenzita nárůstu dětské nadváhy a obezity se v jednotlivých členských zemích různí, nejstrmější nárůst byl zaznamenán v Anglii a Polsku. S přejímáním západního stylu života se obezita stává problémem i v řadě rozvojových zemí.

Máme za sebou období vánočních svátků, o němž se často mluví jako o čase přejídání. Jsou skutečně Vánoce rizikové?
Právě v souvislosti s obdobím Vánoc je důležité říci, že rizikové nejsou jen svátky, ale zimní období obecně. Souvisí to jednak s vrozenou potřebou lidského organismu se na zimu „zásobit“, jednak ale i s tím, že chlad způsobuje z fyziologického hlediska ukládání tuku v těle ve větší míře, než je tomu v průběhu zbytku roku. Děti jsou přitom nejzranitelnější skupinou.

Jak se k dětské obezitě staví praktičtí lékaři? Řeší ji dostatečně?
Přístup lékařů k dětské obezitě je velmi individuální, ale naprostá většina si uvědomuje závažnost tohoto onemocnění a snaží se edukačně působit na rodiče. Bohužel ne vždy si rodiče uvědomují nebezpečí, která vyplývají především z metabolických a kardiovaskulárních komplikací dětské obezity a nespolupracují s lékaři.  

Co by měl tedy udělat rodič, jenž chce obezitě u dítěte aktivně bránit? A co v případě, že je již "pozdě"?
Často se bohužel setkáváme s rozšířeným a nepravdivým dogmatem, kdy si rodiče myslí, že dítě z obezity jednoduše vyroste. To se ale většinou nestane. Určitě by se proto měli rodiče snažit změnit stravovací opatření a pohybovou aktivitu v celé rodině, nemohou očekávat úspěch, pokud se na změnách nebude podílet celá širší rodina včetně prarodičů. Je zapotřebí zaměřit se především na navýšení pohybové aktivity a budování pozitivního vztahu dítěte k pohybu. V rámci dietních opatření je podstatné klást důraz na pravidelnost stravy, dodržování snídaně, pitný režim bez vysokosacharidových nápojů a dostatečné množství zeleniny s omezením nekvalitních tuků.

Liší se nějak výskyt obezity v rámci Česka podle krajů?
Taková data nemáme, jsou ale rozdíly mezi dětmi na venkově a ve městě. Na venkově je dokonce mnohdy větší poměr obézních dětí, protože děti ve městě mají daleko větší dostupnost koníčků a volnočasových aktivit po škole, kdežto mladí lidé na vesnici mají problém dojíždět do městských sportovních kroužků a oddílů. Co se týče stravy, tak i dnes mají děti na venkově stejnou stravu jako děti ve městě, takže z hlediska pestrosti stravy se zde rozdíly stírají.

Jak je tomu s obezitou u dívek a chlapců? Kdo je k ní náchylnější?
Rozdíl ve výskytu obezity mezi dívkami a chlapci je především v adolescentním věku, kdy u dívek je její výskyt daleko menší než u chlapců a v posledních letech stále klesá. V mladším věku rozdíly mezi pohlavími téměř nenajdeme. V adolescenci je u dívek pokles způsoben mj. trendy, jež vyznává moderní společnost a jejími požadavky na štíhlou postavu. Z druhé strany tato skutečnost úzce souvisí s větším výskytem mentální anorexie a bulimie.

Jsou tedy rizikovější skupinou ženy či muži?
Nedá se říct, že by mezi nimi byly nějaké znatelné rozdíly. Spíše je rozdíl v rizicích, jež s sebou obezita u jednotlivých pohlaví přináší. U mužů převyšují rizika kardiovaskulárního charakteru, například infarkt, zatímco ženy jsou až do menopauzy relativně chráněny díky svým pohlavním hormonům. Na druhou stranu, obezita u ženy může zapříčinit poruchy plodnosti či polycystické potíže.

Kde a kdy by měli rodiče dítěte, u něhož si obezitu uvědomují, vyhledat radu a pomoc?
Všichni rodiče, kteří chodí pravidelně na preventivní prohlídky s dítětem k dětskému lékaři, mají dítě vyšetřeno v rámci antropometrických parametrů, tzn. výška, váha, pohlaví, věk, kdy lékař vypočítá tzv. BMI (Body Mass Index). Ten se u dětí ale nehodnotí tak, jako u dospělých, ale vypočítává se podle věku, tzv. BMI percentilem. Jakmile se dítě dostane na hranici hodnoty 90 percentilu, již hovoříme o pásmu nadváhy, které je v rozmezí 90-97. Tento okamžik by měl být takový první varovný prst. Ještě sice není nutné chodit do specializované poradny, ale rodiče by měli být lékařem upozorněni, že jejich dítě je v pásmu nadváhy a že by měli dbát na dostatek pohybu potomka a jeho stravovací návyky.

A pokud onen percentil přesáhne hodnotu 97?
Tak tady už záleží na větší spolupráci rodičů s praktickým lékařem a na edukaci. Takové dítě už by mělo být laboratorně vyšetřeno, konkrétně na funkci štítné žlázy, ale také na hladinu cholesterolu, eventuálně jaterní testy atd. V případě, že jsou rodiče motivováni k hubnutí, k tomu, aby upravili stravovací návyky dítěte, zajistili mu pohyb, a přesto nedochází ke zlepšení, pak by měli být lékařem odesláni do specializované ambulance, což jsme v našem regionu pouze my. U nás následně provedeme různá další vyšetření, připravíme zátěžové testy, konzultujeme s nutriční terapeutkou či s dětským psychologem, protože velmi často najdeme u dětí psychické problémy, které vedou k přejídání. Setkají se s fyzioterapeutkou, neboť u obézních dětí je často porušen pohybový aparát, kdy dochází k oslabení zad a naopak oslabení břišní stěny. Jde tedy o komplexní soubor vyšetření. Konzultujeme také s dalšími pracovišti – s dětskou kardiologickou ambulancí, s endokrinologickou ambulancí a dalšími specializovanými pracovišti.

Koncem listopadu vám vyšla v nakladatelství Grada publikace Pohyb v terapii. Komu je určena?
My jsme v podstatě křtili dvě knihy. První z nich se věnuje péči o dětské pacienty s obezitou nebo těm, kteří se podílejí na pohybové aktivitě těchto dětí. Jejím autorem jsem já a kolektiv z Ústavu normální anatomie a tato publikace je určena spíše odborníkům, praktickým dětským lékařům, fyzioterapeutům, lékařům v dětských léčebnách a lázních, kteří pracují s obézními dětmi. Zohledněno je v knize především využití různých pohybových aktivit, neboť ne každý pohyb je vhodný vzhledem k rizikům pohybového aparátu. Druhá kniha s názvem Děti proti obezitě, jíž jsme křtili a jejíž jsem spoluautorem, je naopak kniha, která je přímo určena pro rodiče a rodiny, kde se obezita u dětí vyskytuje.


MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA (*1976)
Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2005 působí jako primář a zástupce přednosty pro léčebnou péči na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FNO. V roce 2007 ukončil doktorandské studium na LF UP, v roce 2010 absolvoval manažerský program na Prague Interntional Business School při VŠE. Ve své praxi se zaměřuje na problematiku dětí s obezitou a využití různých typů pohybové aktivity v prevenci a terapii dětské obezity.


Pohyb v terapii (Grada, 2011)
Publikace je určena všem, kteří se věnují péči o dětské pacienty s obezitou nebo kteří se podílejí na pohybové aktivitě těchto dětí – pediatrům, dětským endokrinologům, obezitologům, tělovýchovným lékařům, fyzioterapeutům, lékařům v lázeňských zařízeních a učitelům tělesné výchovy. Rovněž ji využijí jako učební materiál i studenti oborů zaměřujících se na problematiku pohybu – studenti lékařských fakult, nelékařských zdravotnických fakult, fakulty tělesné výchovy. Kniha poskytuje díky dlouholeté pediatrické a tělovýchovné praxi MUDr. Dalibora Pastuchy jedinečný ucelený pohled na tuto problematiku nejen z hlediska pediatrie, ale také tělovýchovného lékařství. Úlohy „kmoter“ publikace se ujaly osobnosti dětské obezitologie světového významu – prof. MUDr. Jana Pařízková, DrSc., a Dr. M. F. Rolland-Cachera z Francie.

Ondřej Martínek, foto archiv dr. Pastuchy



Aktuální zpravodajství a publicistiku z Univerzity Palackého najdete na stránkách Žurnálu Online.

Zpravodajství z UP
Vědecko-výzkumná centraVyhledávání studijních oborů na UPAbsolventi UP

Calendar of Events now only on Palacký University's  new webpages

Aktuální konference, kongresy a sympozia na UP
Stránka aktualizována: 04. 04. 2011, Daniel Agnew