Univerzita Palackého spolupracuje na zajištění bezpečnosti chodců a cyklistů

Olomouc (8. července 2015) – V roce 2013 zahynulo na silnicích Evropské unie 7600 cyklistů a chodců. V přepočtu na leteckou přepravu to znamená každotýdenní pád plně obsazeného dopravního letadla. Česká republika se navíc dlouhodobě řadí mezi ty země, v nichž je podíl chodců a cyklistů na úmrtích v dopravě jeden z nejvyšších. Každá čtvrtá osoba usmrcena na silnicích je chodec. Dopravní psychologové pod vedením odborníků z Univerzity Palackého v praxi ověřují faktory, které přispívají ke vzniku nehod mezi chodci a řidiči. Zejména na přechodech pro chodce.

„I když to může znít absurdně, přechod pro chodce, zejména bez semaforu, je místo, kde jsou chodci ohroženi nejvíce. Důvodem je zejména nerespektování jejich přednosti řidiči, ale zároveň takzvaný pocit falešné bezpečnosti. Chodec předpokládá, že má na přechodu přednost, proto je méně opatrný. V kombinaci s poměrně velkou nedisciplinovaností řidičů vznikají nebezpečné situace,“ uvedl vedoucí katedry psychologie a vedoucí projektu „3 crossings study“ Matúš Šucha.

Ve výzkumu se opírá o data Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC), která uvádí, že nechránění účastníci silničního provozu si zasluhují zvláštní pozornost. Počty obětí, které tvoří, klesají pomaleji, než je tomu v případě osádek automobilů.

Za posledních deset let se počet smrtelných nehod chodců a cyklistů snížil o 41 %, respektive 37 %. Za stejnou dobu ztráty na životech u osob tvořících osádky automobilů klesly o 53 %. Od roku 2010 se však sestupný trend míry smrtelných úrazů chodců a cyklistů výrazně zpomalil, a mezi roky 2010 a 2013 došlo dokonce k poklesu pouze o 10 %. Více než 90 % všech nehod chodců se navíc stane v obcích.

Efekt „Safety in numbers“

„Když jsme v roce 2014 uskutečnili výzkum na jednom z olomouckých přechodů, dozvěděli jsme se, že více než jedna třetina všech řidičů nedala chodci na přechodu přednost v situaci, kdy ji podle zákona dát měla. Výzkum také poukázal na efekt Safety in numbers, kdy větší počet osob, které jezdí na kole nebo chodí pěšky, může přispět ke snížení míry rizika pro chodce a cyklisty, neboť si řidiči motorových vozidel začínají více zvykat na to, že se o vozovku musejí dělit,“ zdůraznil Matúš Šucha. Tento efekt v současné době ověřují psychologové na třech olomouckých přechodech na tř. 17. listopadu.

I když se podle Šuchy v roce 2000 ustanovila při novelizaci zákona číslo 361/2000 Sb. takzvaná absolutní přednost pro chodce, z pohledu bezpečnosti chodců je opatření problematické. V následujících letech se totiž počet zraněných a usmrcených chodců na přechodech paradoxně zvýšil zhruba o 20 %. „Snažíme se tak upozornit na nesystémový přístup v dopravní bezpečnosti. Při změně podmínek v dopravním provozu zatím totiž nikdo neřeší úpravu infrastruktury,“ dodal Šucha. Na mysli má úpravu nevyhovujících přechodů, zavedení zón 30 km/h v hustě obydlených oblastech nebo informační kampaň pro chodce a řidiče.

Během desetiletého období do roku 2020 si Evropská Unie předsevzala snížit počet smrtelných dopravních nehod na polovinu. Čísla zveřejněná v březnu Evropskou komisí však ukazují, že se příznivý vývoj v uplynulém roce výrazně zpomalil. Evropská rada pro bezpečnost dopravy tak doporučuje místním úřadům zřizovat v obytných oblastech a v oblastech s vysokým výskytem chodců a cyklistů zóny s omezením rychlosti na 30 km/h. V mnoha zemích se již taková opatření realizují. Urbanistické plánování by mělo respektovat hierarchii účastníků silničního provozu, kdy chodci, cyklisté a veřejná doprava jsou prioritou.

---