Profesor Josef Jařab obdržel Cenu Františka Palackého. Univerzita mu věnovala i krátký filmový medailon

Slova uznání a díků i potlesk ve stoje doprovázely letošní předávání Ceny Františka Palackého. A nebylo divu – oceněna byla osobnost, jejíž jméno je s olomouckou univerzitou, a zvláště s jejími novodobými dějinami, nerozlučně spjato. Cenu za vynikající výsledky tvůrčí činnosti, které přispívají k prestiži České republiky a Univerzity Palackého, převzal ve zcela zaplněné aule Filozofické fakulty 13. června první polistopadový rektor UP prof. Josef Jařab, CSc., dr.h.c. mult. S poděkováním mu ji předal současný rektor UP prof. Miroslav Mašláň a jménem akademické obce UP mu popřál hodně dalších úspěchů v profesním i osobním životě.

Prof. Josef Jařab – vědec, vysokoškolský pedagog, politik a občan
Jak připomněl ve svém laudatiu prorektor prof. Ladislav Daniel, letošní laureát je mezinárodně uznávaným znalcem a překladatelem americké literatury a studenty, kolegy a badateli vysoce vážený a uznávaný profesor a vědec. Zdůraznil zároveň, že obdiv a respekt si prof. Jařab získal rovněž jako občan a politik – svým celoživotním a odvážným úsilím o hledání a prosazování hodnot vzdělanosti, lidskosti a demokracie. Prof. Daniel také krátce shrnul výjimečný přínos prof. Jařaba pro polistopadový rozvoj olomoucké univerzity od obnovení a vznik dalších fakult, navázání zahraničních kontaktů a mezinárodní spolupráce UP až po nezapomenutelné Večerní rozmluvy. „Všechny své profesionální pozice na univerzitách i v politice prodchl atmosférou klukovství až uličnictví. Jinak by přece nemohl přímočaře požádat ministra obrany a armádu o převedení Tereziánské zbrojnice nebo Jezuitského konviktu do majetku univerzity, aby z nich pak byly zřízeny v duchu Komenského slov bibliotéka a univerzitní sídlo umění,“ doplnil prof. Daniel.

„Ještě stále myšlenka univerzity“
Jeho slova potvrdil prof. Josef Jařab, když v úvodu své přednášky s humorným nadhledem zdůraznil, že tentokrát nepůjde o „ginsbergovskou performanci“. „Zakvílím jen v náznacích, v tónině hodné odkazu Františka Palackého,“ poznamenal s úsměvem v úvodu. Své zamyšlení s názvem „Ještě stále myšlenka univerzity“ pojal ve vážnějším duchu. Věnoval jej reflexi polistopadového vývoje českého vysokého školství, které propojil se stále aktuální úvahou nad ideou a posláním univerzit jako nositelek vzdělanosti a humanismu v současném světě. Poukázal při tom na dosavadní snahy o upevnění role univerzit v duchu zachování jejich nezávislosti, tradičních hodnot a svobod, a to jak v historickém kontextu, zejména v souvislosti s přijetím Magny Charty Universitatum, tak v rámci kritického pohledu na aktuálně připravované reformy českého vysokého školství: „Magna Charta připomíná, že jednota výuky a bádání má bránit tomu, aby univerzity ´nepokulhávaly za měnícími se potřebami a požadavky společnosti´. A tady se ale vtírá otázka, zda povinností a posláním univerzity není v souladu s vývojem poznání ovlivňovat a formovat ony měnící se potřeby společnosti. Do jaké míry má univerzita pouze přijímat požadavky a někdy i diktát praxe a trhu práce, a nakolik se může a vlastně má a dokonce musí podílet na směřování celé společnosti i formování jejích požadavků a potřeb. Tady někde chybí ten spojovací článek v myšlení a argumentaci těch ekonomů a politiků, kteří nejsou schopni a ochotni přijmout rozdíl mezi cenou a hodnotou čehokoliv, a proto tvrdí, že vzdělání je pouze soukromý statek, soukromá investice každého jednotlivce do trhu práce, což je život sám. Omezenost takovýchto názorů není jen v tom, že neodpovídají z mnoha důvodů pravdě, ale zabraňují vytvoření jakési souhlasné dohody mezi akademickou obcí a společností, že si obě komunity mohou být vzájemně prospěšné, jak potvrzují dějiny mnoha národů a naší civilizace.“

Poděkování
Setkání s výjimečným člověkem je vždy stejně výjimečnou událostí, ať probíhá v oficiálně vyzdobené aule nebo v jedné ze skromných pracoven univerzitního bloku. Setkání s prof. Jařabem k takovým událostem patřilo i tentokrát. Prorektor UP JUDr. Michal Malacka, který slavnostním aktem provázel, to za všechny přítomné shrnul výstižně: „Všichni z nás kráčejí po určité cestě. Někteří z nás na ní zanechají stopu, nemnozí stopu výjimečnou a nesmazatelnou. Jen výjimečné osobnosti mají tu schopnost a také štěstí v této stopě otisknout také kus sama sebe. Jen nemnohým se za to dostane patřičného ocenění, jen nemnohým se za to dostane patřičných díků. Vaše magnificence, vážený pane profesore Jařabe, děkujeme Vám,“ řekl dr. Malacka. Zároveň předal prof. Jařabovi malý dárek – krátký filmový medailon, vytvořený pracovníky audiovizuálních služeb UP. Prorektor Malacka rovněž sdělil, že se od zmního semestru na UP rozjede cyklus moderovaných besed s různými osobnostmi spjatými nejen s univerzitou. Cyklus, který se bude jmenovat Jařabiny, bude navíc poprvé hostit právě profesora Jařaba.

-mav-, foto -mo-

(Střihový medailon pro prof. Josefa Jařaba lze zhlédnout na univerzitním kanálu Youtube.)

Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr.h.c. mult., literární vědec, amerikanista, překladatel, vysokoškolský pedagog, první polistopadový rektor UP, emeritní rektor Středoevropské univerzity v Budapešti a ve Varšavě, čestný doktor jedné britské a dvou amerických univerzit, bývalý senátor Parlamentu České republiky, předseda jeho Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, předseda subkomise Parlamentního shromáždění Rady Evropy a člen dvou desítek další domácích a zahraničních výborů a společností – např. zakládajícím členem Učené společnosti České republiky, členem Pen-klubu, byl prezidentem Evropské asociace amerikanistů, členem nadace a programového výboru Forum 2000, členem rady Boloňské Magny Charty Universitatum a její Observatory. Objevil se několikrát na seznamech navrhovaných kandidátů na funkci prezidenta České republiky po Václavu Havlovi.

Vystudoval anglistiku a rusistiku na Filozofické fakultě UP. V letech 1959–1960 byl lektorem na jazykové škole v Ostravě, 1960–1961 vyučoval na Univerzitě 17. listopadu v Praze (respektive v Teplicích), 1961–1964 byl odborným asistentem katedry jazyků na Vysoké škole báňské v Ostravě, 1964–1968 katedry anglistiky Univerzity P. J. Šafaříka v Prešově na Slovensku a 1968–1972 katedry cizích jazyků Pedagogické fakulty v Ostravě.

Od roku 1972 působil na Filozofické fakultě UP, do 1990 jako docent, roku 1990 byl jmenován profesorem anglické a americké literatury; v období 1989–1996 vykonával funkci rektora.

Roku 1996 byl zvolen senátorem Parlamentu České republiky. Absolvoval několik studijních a vědeckých pobytů v USA, roku 1989 byl hostujícím profesorem na Harvadské univerzitě.

Zabývá se dějinami americké literatury, zvláštní pozornost věnuje černošskému písemnictví a jeho místu v severoamerickém kulturním kontextu. Publikoval vědecké články, stati a studie v odborném tisku a knižně, velkou pozornost věnoval rovněž popularizaci svého oboru, činnosti recenzentské a ediční (Antologie americké literatury, 1985 – spolueditor; komentovaný výbor Masky a tváře černé Ameriky, 1985; antologie současné americké poezie Dítě na skleníku, 1989). Ve shodě s odborným zaměřením se i v překladech z angličtiny věnuje především americké literatuře.

V červenci oslaví prof. Josef Jařab významné životní jubileum – 75 let. Blahopřejeme.