Olomoučtí vědci vyvinuli originální a ekologická hnojiva s rostlinnými hormony

Olomouc (25. března 2015) – Výzkumníci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) v Olomouci vyvinuli ve spolupráci s břeclavskou společností Fosfa unikátní hnojiva pro polní plodiny i plodovou zeleninu. Jejich součástí jsou originální deriváty cytokininů, tedy rostlinných hormonů, které se zatím v hnojivech výrazněji nevyužívají. Originálnost řešení potvrdil i Úřad průmyslového vlastnictví, který šest přípravků zapsal jako užitné vzory.

Pro komerčního partnera vědci již v minulosti připravili listová hnojiva, která získala průmyslovou ochranu před třemi lety. Výzkumníci se ale rozhodli jít dále a vytvořit takzvaná komplexní neboli chytrá hnojiva. Využili k tomu látku odvozenou od přírodního cytokininu.
O cytokininech je známo, že hrají důležitou roli v celé řadě procesů souvisejících s regulací růstu a vývoje rostlin. Jejich použití v hnojivech je ale ojedinělé. „Náš přípravek je ojedinělý v evropském a možná i světovém měřítku. Vytvořili jsme originální receptury a zhruba čtyři roky je testovali v polních pokusech,“ uvedl vědecký pracovník CRH a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Radoslav Koprna.

Šest variant pro různé využití

Zatímco většina listových hnojiv je univerzální, olomoučtí vědci připravili specifická hnojiva pro konkrétní plodiny. Hnojiva jsou určená pro podporu odnožování pšenice a ječmene, podporu tvorby zrna a růst klasu obilnin, větvení a zvýšení výnosu u řepky, pro výživu sladovnického jarního ječmene i na zvýšení růstu biomasy u silážní kukuřice.

Originální derivát cytokininu obohatil i hnojivo pro výživu plodové zeleniny, které v minulosti vyvinula firma Fosfa. Vznikl tak nový preparát, jenž se užívá ve formě zálivky. „Máme potvrzeno, že tento derivát má příznivý dopad na zvýšení výnosu plodové zeleniny v průměru o pět až deset procent. Testovali jsme to při obrovském počtu pokusů na paprikách, rajčatech, okurkách či brokolici,“ doplnil Koprna. Cytokininy u plodové zeleniny zvyšují například počet plodů či jejich objem, oddalují u rostlin stárnutí, u obilovin podporují tvorbu produktivních odnoží.

Ačkoliv je derivát vyrobený synteticky, je obdobou přírodní látky, a tudíž nezatěžuje přírodní prostředí. „Vůbec se to nedá srovnat s klasickými pesticidy,“ potvrdil Koprna.

Výsledku předcházely stovky pokusů

Cesta od počátku vývoje listových hnojiv a následného testování cytokininových derivátů k výsledným hnojivům trvala zhruba sedm let. V závěru ji podpořil projekt Technologické agentury ČR. Odborníci provedli stovky pokusných variant nejen v Olomouci, ale i na dalších pokusných stanicích a univerzitách. „V současné době stojíme na startovací čáře k licencování výrobku a případně prodeji třetí firmě,“ uzavřel Koprna. Užitné vzory u přípravků chrání složení i výrobní postup. V porovnání s patentem je jejich získání rychlejší a podstatně levnější.

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum je výsledkem spolupráce mezi Univerzitou Palackého a olomouckými pracovišti Výzkumného ústavu rostlinné výroby, a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

---