Návrhům připravených zákonů řekli své NE také v Olomouci. Protestním shromážděním, debatou i okupací auly

Nesouhlas s aktuálním zněním dvou vládou ČR navržených zákonů, souvisejících s budoucností českých veřejných vysokých škol, vyjádřili 28. února také posluchači Univerzity Palackého. Především v gesci olomoucké odnože Iniciativy za svobodné vysoké školy v aule a přilehlých prostorách Filozofické fakulty protestovali nejen  proti školnému, omezování pravomocí akademických orgánů, možnému propojování škol s podnikatelskou sférou a politikou, ale i současnému financování veřejných vysokých škol.  Stalo se tak v době, kdy Legislativní rada vlády ČR projednávání obou návrhů dokumentů přerušila.

Reforma? Jedině s investicí do vysokého školství 

„Je dobře, že o sobě studenti dávají vědět. Oba věcné návrhy zákonů, tedy návrh zákona o vysokých školách i návrh zákona o finanční pomoci studentům, rektoři odmítli již počátkem prosince loňského roku. Na jedné straně na tomto odmítnutí trvám, na straně druhé však patřím do té skupiny lidí, kteří i v nastalé situaci považují za důležité v práci na návrzích zákonů pokračovat. Je třeba najít řešení a návrhy dopracovat,“ sdělil prof. Miroslav Mašláň den před protesty, rektor UP bez ohledu na svou podporu protestům. Dodal, že považuje za nutné najít s ministerstvem společnou řeč o tom, jak by věcný záměr nového zákona o vysokých školách měl vypadat, aby napomohl nastalou situaci ve vysokém školství řešit. „Situace je složitá už s ohledem na oblast financování. Veřejné vysoké školy dostávají ze státního rozpočtu totiž od roku 2009 stále méně financí a vývoj do budoucna nám nedává žádné pozitivní avízo. Kdybychom se totiž na financování veřejných vysokých škol podívali poměrem výdajů v procentech HDP, tak v roce 2009 to bylo 0,68 % a v roce 2012 je to 0,55 % HDP. Stát investuje do vysokého školství méně financí než před lety a paradoxně se zde hovoří o nutnosti vzdělanostní společnosti,“doplnil rektor UP.

Takto NE, řekli na Univerzitě Palackého. Už před osmi lety

Protestní shromáždění odstartovalo na nádvoří Filozofické fakulty po půl čtvrté happeningem studentů. Rozhořčení nad stávající situací vysokých škol vyjádřil před davem studentů a pedagogů mj. i prof. Josef Jařab, emeritní rektor UP, který po roce 1989 stál u přeměny Univerzity Palackého z totalitní na svobodnou. „Znepokojuje mne, že reforma je zdůvodňována potřebou konkurenceschopnosti. Existují přece i jiné pohledy na to, co bychom měli a co musíme dělat, a čeho chceme dosáhnout, např. vychovávat lidi schopné spolupráce. Nevzdávejme se tedy a nenechme se ukolébat, když se řekne, že se něco upraví. Pozorně sledujme, co se upraví. Reforma přece neznamená, že se něco pouze destruuje,“ sdělil prof. Josef Jařab. S tím, že je veřejné vysoké školství potřebné reformovat vyjádřil pak souhlas doc. Jiří Lach, děkan FF UP, když v rámci protestního shromáždění uvedl, že vysoké školy po reformách volají už dávno. „Voláme však po takových reformách, které vznikají za spolupráce a nesmí se opomenout zásadní záležitost, a to financování vysokých škol. Sebelepší reforma nepomůže české vzdělanosti a českým univerzitám, pokud budou trvale klesat prostředky, jež na veřejné vysoké školy putují. Politická reprezentace spoléhá na to, že nebudeme jednotní. Ministr školství ustoupil od školného, uvidíme, co bude zítra. Domnívám se, že státotvorné by bylo, pokud by vláda stáhla oba dokumenty, na tři měsíce je nechala v chládku a potom zahájila diskuzi s rektory. Určitě bychom tak v roce 2013 nebo 2014 mohli mít moderní legislativu.Vydržte v podpoře, nevzdávejte se a nenechte se ukolébat sliby,“ řekl děkan FF. V řadě řečníků vystoupil v rámci protestního shromáždění také doc. Jiří Štefanides, jenž některým shromážděným připomněl, jiné pak informoval o tom, že Týden neklidu v podobné atmosféře proběhl v roce 2004. „Už tehdy jsme protestovali proti nedostatečnému financování veřejných vysokých škol. Nenapadlo by mne, že po téměř osmi letech na tom budou vysoké školy ještě hůře,“ sdělil doc. Jiří Štefanides.

Různé podoby vysokého školství v ČR?

 „Svou účastí chci vyjádřit nesouhlas s navrhovanými zákony ministra školství. Myslím si, že dokumenty nejsou dobře připravené a i když ministr školství před několika dny řekl, že od školného ustupuje, vnímám tento krok pouze jako dílčí. Myslím si, že by měl ministr školství odstoupit,“ sdělila  před debatou v aule např. Michaela Němečková, studentka žurnalistiky FF UP. Jako mnozí potřebu reformovat vysoké školy sdílí doc. Miroslav Dopita, předseda Akademického senátu UP, který však taktéž vyjádřil pochybnost, že by se tak mohlo stát za současných finančních poměrů. „Vysoké školy od reformy očekávají, že budou moci vzdělávat studenty, realizovat výzkumy a obohacovat tak vědecké poznatky. Je to však možné, když neustále klesají finanční prostředky ve vysokém školství, jak ukazuje analýza předsedy Rady vysokých škol Jakuba Fischera? Reforma vysokých škol by měla nastavit transparentní odpovědnost státu a veřejných vysokých škol za jejich kvalitu, ale i možnost této kvality dosahovat. Z předložených věcných návrhů to však zatím není zcela zřejmé. Věcný návrh zákona o vysokých školách přináší do veřejných vysokých škol podnikatelského ducha, ale opatření před jejich případným bankrotem jsou naznačena vágně. I nadále jsou vysoké školy sice deklarovány jako samosprávné instituce, řada klíčových samosprávných pravomocí – např. schvalování rozpočtu, výběr rektora či přijímání vnitřních předpisů vysoké školy je však významnou měrou přenášena z kompetence akademické samosprávy na orgán jmenovaný exekutivou, v jehož řadách zasednou politici a podnikatelé, což při české politické a podnikatelské kultuře budí v očích akademické veřejnosti přinejmenším obavy,“ komentoval situaci pro Žurnál UP předseda Akademického senátu UP doc. Miroslav Dopita.

Ve zcela zaplněné aule Filozofické fakulty se ve druhém dni Týdne neklidu v debatě Martina Veselovského sešli prof. Ivan Wilhelm, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum, doc. Mikuláš Bek, rektor MU, doc. Jiří Lach, děkan FF UP a prof. Jan Zrzavý, PřF Jihočeské univerzity, který mj. uvedl: „Podle mého názoru problém s těmi zákony je takový, že jsou příliš kompromisní. Tak dlouho se jednalo, tak dlouho se škrtala slova, která někomu vadila a nahrazovala jinými, že ve výsledku vznikl dokument, jemuž nikdo nerozumí. Z toho je patrné, že kompromisy stejně nepomohly.“

V protestech se bude pokračovat

Nad návrhem zákona o vysokých školách se pod patronátem RNDr. Petra Nečase, premiéra ČR,  sejdou rektoři vysokých škol s ministrem školství Mgr. Josefem Dobešem zřejmě už za pár týdnů. Je však otázka, zda-li původní časový harmonogram, který předpokládal, že v létě bude k dispozici paragrafované znění příslušného zákona, že na podzim nebo konec roku jej schválí Parlament ČR a počátkem roku 2013 se stane účinným, bude reálné dodržet. Protestní akce proti aktuálně navrhovaným zákonům, které se týkají vysokých škol, probíhají během tohoto týdne po celé České republice. Po noci strávené v aule FF UP se olomoučtí vysokoškoláci vydali posílit protesty do Prahy.

Milada Hronová, foto Marek Otava

Videozáznam debaty můžete zhlédnout na webových stránkách Českého rozhlasu: http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/video-reforma-vysokych-skol--1024887