Lisabonská smlouva a volby do EP jsou důležitým tématem také na univerzitě

Veřejné čtení Lisabonské smlouvy, besedy s politiky či snaha vysvětlit prvovoličům důležitost jejich volební účasti při volbách do Evropského parlamentu – to jsou jen některé z kroků, kterými se snaží akademická obec Univerzity Palackého zapojit do diskuse kolem aktuálních českých, respektive evropských politických témat.

Lisabonská smlouva se číst dá

„Vzdělání je přímo úměrné veřejné angažovanosti a snaze zapojovat se do aktuálního dění. Univerzita pak nemá funkci pouze vzdělávací, ale i osvětovou, takže právě studenti by měli jít příkladem,“ říká Pavel Šaradín z Katedry politologie a evropských studií, jejíž pracovníci v posledních měsících pořádali či spolupořádali řadu akcí zaměřených na zvýšení povědomí o volbách do EP či o Lisabonské smlouvě. Jednou z nich bylo také veřejné nonstop čtení tohoto tolik diskutovaného dokumentu, které proběhlo koncem dubna v olomouckém Café 87. Více než 150 čtenářům ji nakonec trvalo přečíst téměř sedm hodin. „Neznáme samozřejmě spoustu dokumentů, smluv a zákonů, to je přirozený postoj obyvatel k současné byrokracii, ale obsah Lisabonské smlouvy je u nás natolik překrucován, že si trochu pozornosti zaslouží,“ vysvětluje Šaradín (celý článek zde). 

V rámci akcí na téma Evropské unie pořádaných při univerzitě proběhla v posledních týdnech také mnohá setkání s politiky. Akademická obec se tak mohla setkat tváří v tvář s Vlastimilem Tlustým, Lukášem Mackem, Janem Schwippelem, Milošem Zemanem či naposledy s ekonomem Janem Švejnarem.

Univerzita se snaží přimět mladé lidi volit

Dalším projektem, na kterém v současné době Katedra politologie a evropských studií spolupracuje se Středomoravskou agenturou pro rozvoj venkova, je projekt s názvem Participace prvovoličů v evropských volbách 2009. Jeho cílem je především posílení zájmu mladých lidí nejen o volby do Evropského parlamentu, ale také o EU obecně. V rámci akce se tak studenti ze středních škol, středních odborných učilišť a vyšších odborných škol v Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji seznamují prostřednictvím přednášek a multimediálních prezentací s důvody, proč jít volit. Zdali se nakonec podaří zvýšit volební účast středoškoláků, ověří po volbách do EP dotazníkové šetření, které je poslední fází tohoto projektu. V roce 2004 přitom k volebním urnám přišlo jen asi 20 procent mladých lidí ve věku 18 - 22 let.

Lisabonská smlouva je smlouva podepsaná 13. prosince 2007 v Lisabonu. Po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu („Ústavy EU“), odmítnuté referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, má podle názoru příznivců prohlubování evropské integrace právě Lisabonská smlouva zajistit efektivní fungování EU do budoucna. Na rozdíl od Ústavy EU – která dosavadní smlouvy měla nahradit – má Lisabonská smlouva změnit stávající smlouvy EU, které jinak zůstávají v platnosti. Mnoho změn obsažených v neúspěšné evropské ústavní smlouvě však přejímá. Zásady Lisabonské smlouvy EU byly vypracovány v bilaterálních jednáních během německého předsednictví EU v první polovině 2007, definitivně dohodnuty a schváleny na zasedání Evropské rady v Bruselu 21. až 22. června 2007. Evropská rada dále udělila mandát Mezivládní konferenci k vypracování Lisabonské smlouvy, která měla být ratifikována do poloviny roku 2009. V referendu, které se konalo 12. června 2008, občané Irska tuto smlouvu odmítli. V České republice, kde byl dokument schválen poslaneckou sněmovnou a nedávno také senátem, chybí již jen podpis prezidenta Václava Klause, který je jejím známým odpůrcem. (zdroj wikipedia.org)