Lingvista a sémiotik se zaměří na osobnost prvního rektora UP

(Olomouc, 25. listopadu 2013) – Pronesením dvacáté přednášky k poctě J. L. Fischera, prvního rektora obnovené Univerzity Palackého, byl letos poctěn profesor Jan Kořenský. Lingvista a teoretik komunikace promluví na téma J. L. Fischer 1968. Univerzita Palackého v Olomouci zve odborníky i širokou veřejnost na setkání se světově uznávanou kapacitou ve středu 27. listopadu 2013. Host vystoupí ve 13 hodin v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP.

„Jsem přesvědčen, že myšlenka celouniverzitních přednášek k poctě J. L. Fischera, prvního rektora obnovené olomoucké univerzity po druhé světové válce, byla a stále je velmi šťastná. Nejen proto, že fischerovská čtení pravidelně připomínají tuto pozoruhodnou osobnost naší akademické obci i širší veřejnosti, ale představují i příležitost k mezioborovým setkáním v rámci univerzity, což je vždy žádoucí a potřebné. V těchto souvislostech se mi zdálo vhodné obrátit pozornost na samotnou Fischerovu osobnost – v kontextu jeho rozsáhlého díla pak na jeho text z roku 1968 a následnou publikaci, která má v mnoha směrech zajímavé a významné postavení ve vývoji jeho myšlení,“ uvedl prof. Jan Kořenský.

Prof. Kořenský se zabýval sémantikou, teorií struktury a systému, teorií Pražské školy a obecnou teorií sociální komunikace. V současné době se zaměřuje na otázky vědní noetiky a problémy poznání. Významný český lingvista se dlouhodobě věnuje problematice gramatických popisů a také metodologii lingvistického výzkumu. „Jeho dílo obsahuje řadu konkrétních gramatických popisů, které se zaměřují na formální i obsahovou strukturu věty, na komponenty věty a jejich gramatické funkce. V textech Jana Kořenského ale především nacházíme odpovědi na to, co je to vůbec gramatika, jaké podoby může a nesmí gramatika nabývat a jaké má gramatický popis prostředky a cíle,“ řekl děkan FF UP Jiří Lach.

Spoluautor Akademické mluvnice češtiny

Jan Kořenský je jedním ze spoluautorů tzv. Akademické mluvnice češtiny. „Ta představuje po více než 25 let v mnoha ohledech nepřekonaný popis gramatického systému češtiny. Je to koncepčně nebývale provázaný náhled na češtinu, a to počínaje zvukovou stránkou a konče nadvětnou skladbou. Čteme-li dnes Akademickou mluvnici češtiny, můžeme v ní snadno stopovat předchozí a současné práce Jana Kořenského,“ dodal Lach.

Mezi další důležité publikace patří Komplexní popis výrazové struktury pádu substantiva v češtině (1972). Autor v ní systematizuje výrazové prostředky češtiny, které jsou odpovědné za pádové funkce, a rozvíjí tím teorii větných vzorců. Později, v návaznosti na svůj model pádu v Akademické mluvnici, však pojímá pád výrazně odlišně – nedívá se na něj jako na samostatnou gramatickou kategorii a rozmisťuje jej do celku větné struktury. Tento zánik pádu v celku věty uvozuje název jeho článku Pád pádu aneb kam s pádem v komunikativně orientované gramatice (1995).

Jedním z vrcholů tvorby Jana Kořenského je kniha Konstrukce gramatiky ze sémantické báze (1984). Formuluje novou a svébytnou sémiotickou koncepci. Gramatické kategorie zde nabývají pro tradiční gramatiku nečekaných kompetencí z hlediska sémantické, pragmatické a syntaktické dimenze.

Je mnohaletým propagátorem interdisciplinarity v lingvistice. Ukazuje, jak lze ve vědě o řeči užít princip hry pro modelování dynamiky řeči. Předestírá možnosti aplikace obecné teorie systémů a teorie chaosu v současné lingvistice. Rozvíjí také sociologizující přístupy a filozofii jazyka. Redefinuje základní pojmy lingvistické teorie a ukazuje na jejich historické proměny. Těmto tématům se věnují jeho monografické práce Teorie přirozeného jazyka: interdisciplinarita, aplikace, prognózy (1989), Proměny myšlení o řeči (1998) a Člověk – řeč – poznání (2004) a stovky dalších odborných statí.

Jan Kořenský byl dlouholetým členem Ústavu pro jazyk český. Více než deset let byl vedoucím redaktorem předního českého lingvistického časopisu Slovo a slovesnost a časopisu Jazykovědné aktuality. Je členem Pražského lingvistického kroužku. Zastával po mnoho let funkci předsedy Českého komitétu slavistů a byl členem Mezinárodní komise pro gramatickou stavbu slovanských jazyků při Mezinárodním komitétu slavistů.

Absolvoval FF UP v oborech český a ruský jazyk. Jako pedagog zde působí od r. 1993, byl členem a vedoucím katedry bohemistiky. Nyní působí na katedře obecné lingvistiky, na jejímž založení má největší zásluhu.

 

prof. PhDr. Jan Kořenský, DrSc.

- absolvoval v r. 1959 na Fakultě společenských věd UP obor český a ruský jazyk

- od r. 1963 pracoval jako vědecký pracovník Ústavu pro jazyk český ČSAV

- v r. 1969 dosáhl hodnosti PhDr. (disertace K některým obecným otázkám jazykovědného bádání se zřetelem k analýze kategorie pádu v současné češtině) a hodnosti CSc. (disertace Komplexní popis výrazové struktury pádu substantiva v češtině)

- v 70. letech se zabýval sémantikou věty a pragmatiky věty a textu: Konstrukce gramatiky ze sémantické báze (1984). Na základě této publikace získal hodnost DrSc.

- podílel se na vzniku třísvazkové Mluvnice češtiny, je jedním z autorů koncepce funkčního tvarosloví, autorem výkladu jednotlivých gramatických kategorií slovních druhů

- zabýval se vztahy obecné a specificky lingvistické teorie struktury a systému, teorií Pražské školy, metodologickými problémy vztahů mezi lingvistikou a jinými disciplínami a obecnou teorií sociální komunikace (Teorie přirozeného jazyka – interdisciplinarita, aplikace, prognózy (1989); Komunikace a čeština (1992)

- od r. 1993 působí na Katedře bohemistiky FF UP; profesury dosáhl v r. 1997

- v r. 1998 vyšla publikace o metodologických problémech lingvistiky Proměny myšlení o řeči; zkoumal také právní jazyk Juristická a lingvistická analýza právních textů (1999)

- v 90. letech se věnoval otázkám metodologických možností v oblasti slavistiky, funkční stratifikace češtiny a problematice postavení a funkcí národních jazyků v procesech integrace

 

Zprávu připravila Lenka Skácelíková, oddělení komunikace UP

---