Ekologové prezentovali svůj výzkum na konferenci v Uppsale

Výsledky pětiletého výzkumu o vlivu klimatu na růst rostlin a tvorbu biomasy v českých a moravských pohořích prezentovali v polovině září zástupci přírodovědecké fakulty na konferenci ve švédské Uppsale. Sešli se na ní účastníci mezinárodního experimentu, který se zabývá vývojem tundry a vlivem globálních změn klimatu na tento biotop (ITEX).

Vědecký tým z Katedry ekologie a životního prostředí jako jediný zástupce ze střední Evropy upozornil na jevy, které postihují vegetaci alpinského stupně v pohořích středních nadmořských výšek. Konkrétně se jednalo o lokality v Krkonoších, Jeseníkách a Králickém Sněžníku.

„Debata mezi vědci byla o to zajímavější, že kromě kolegů ze Švýcarska a Itálie další týmy pracují v arktické tundře. Často se tak naráželo na rozdílnost mezi výsledky v alpinské a arktické vegetaci a její odezvě na faktory prostředí. Naopak výzkumy zaměřené na změny vlhkosti nebo minerálních látek v půdě se vzájemně doplňovaly,“ uvedla jedna z účastnic konference Barbora Hertlová.

Jedním z průvodních jevů proměny klimatu je změna mechanismu ukládání a koloběhu uhlíku a dusíku v půdě. „Na nárůst těchto prvků v půdním prostředí negativně reagují mechy a lišejníky, které snižují dlouhodobě pokryvnost na experimentálních plochách. Naopak se rozšiřují plochy keříčkových společenstev,“ objasnila Hertlová.

Podle ní konference rovněž ukázala, že manipulativní experimenty nemusí vždy vést k jasným výsledkům. Manipulace s faktory životního prostředí obzvláště v takzvané suché tundře nemusí ukazovat žádnou odezvu ani po velmi dlouhém období více než 12 let. Naopak vlhké plochy tundry reagují na oteplování velmi rychle. Vědci se zabývali i otázkou, zda pro tundru bude zásadní voda v půdě nebo srážky. „Výsledky zatím naznačují, že zásadní pro vývoj společenstev mohou být sněhové srážky, jejich velikost a délka setrvání sněhu na lokalitě. Výzkumníky tak zřejmě čekají období zimního bádání a letního spánku. Potřeba zaměřit se ve výzkumu na děje v období na začátku a v průběhu vegetačního klidu se objevovala v prezentacích nejčastěji,“ doplnila Hertlová.

Výsledky olomouckého týmu obohatily problematiku změn v (sub)arktické tundře o poznatky z alpínské tundry. Tento fakt může být v budoucnu zohledněn rozšířením mezinárodního výzkumu ITEX a zapojením Katedry ekologie a životního prostředí do mezinárodní sítě jeho pracovišť.

 

 

---