Doc. PhDr. Jiří Lach, Ph.D., děkan Filozofické fakulty

(první volební období)

Jaké vize a cíle máte pro své funkční období?
V oblasti vědy a výzkumu posílení vědeckého charakteru Filozofické fakulty podle skutečně odvedené badatelské práce. Pokud bude přijat koncept dělení univerzit podle orientace (výzkumné, vzdělávací, profesní), pak musí fakulta aspirovat na roli výzkumnou (aniž by zapomínala na studenty). Co se týče studia a studentů, měla by být zavedena větší motivace výborných studentů či podpora snaživých. Z dalších cílů jmenuji například zásadní kvantitativní i kvalitativní rozvoj zahraničních studijních programů a projektů či sledování uplatnění absolventů. Neméně důležitý je i samotný chod fakulty, průhledné financování a funkční re/organizace a snížení byrokratické zátěže na fakultě.

Co vás vedlo k vaší kandidatuře?
V prvé řadě oslovení řadou kolegů na fakultě, dále pak přirozený zájem o správu naší univerzity (angažoval jsem se již jako student v 90. letech) a zhruba půlroční uvažování, zda-li má kandidatura a výkon podobné funkce smysl.

S čím jste v dosavadním vývoji na fakultě spokojeni a kde je třeba naopak co zlepšovat?
Z hlediska spokojenosti fakt, že v posledních letech rostla vědecká činnost fakulty; omezenou, ale přesto jistou spokojenost vyjadřuji se snahou zahájit rozumnější (tj. průhlednější) finanční řízení fakulty, ale i v této oblasti je samozřejmě potřeba pokračovat dále. Také se nesnížil počet lidí, kteří se živě zajímají o chod FF a chtějí napomoci jejímu rozvoji.
Pokud bychom měli být s něčím nespokojeni, pak s absencí řady klíčových koncepcí, nezbytných pro chod fakulty (např. koncepce oborové skladby, motivační systém, atd.). Fakulta má rovněž stále co dohánět v podpoře nejaktivnějších pracovníků a studentů. Ačkoli je Filozofická fakulta největší fakultou naší univerzity, někdy jakoby to nebylo vidět, jakoby nám chybělo sebevědomí.

Jaký je váš pohled na možné zavedení školného na vysokých školách?
Ve velké zkratce: jsem zcela otevřeně pro. Navzdory letitým mýtům, které vycházejí z nemalé části politické scény, je nynější systém asociální. Kde má například matka samoživitelka s průměrným příjmem vzít na to, aby financovala studia dvou dětí? Student sice neplatí školné, ale minimální náklady na studium stále rostou (průměrně měsíční náklady v ČR jsou nyní okolo 8 tisíc na studenta). Mimořádně důležité ale je, aby byl nejprve zaveden a otestován systém půjček a úvěrů pro studenty (alespoň 3 roky), teprve posléze školné. Ideální časový plán: 2011 – systém půjček a úvěrů; 2014–2015 – školné.

Jak se podle vás projeví na chodu fakulty a potažmo UP stávající nepříznivá ekonomická situace a demografický vývoj v ČR?
Je to hrozba i příležitost. Z hlediska působení ekonomické krize je třeba ještě více zdůraznit hledání zdrojů mimo národní rozpočet. Demografický pokles pak nutně ohrozí nynější oborovou pestrost, pokud bude založena pouze na pedagogické práci. Budu-li mluvit konkrétně o Filozofické fakultě, pak je nezbytné, aby katedry trvale zvyšovaly podíl vědecké činnosti vůči výuce, protože nedostatek studentů bude postupovat nejméně v příštích deseti letech napříč všemi obory.

Tým proděkanů FF: doc. Dr. Drs. Wilken Engelbrecht, cand. litt., proděkan pro vědu, výzkum a uměleckou tvorbu, Mgr. Antonín Kalous, Ph.D., proděkan pro zahraniční záležitosti, Mgr. Petr Bilík, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy a přijímací řízení, doc. Ludmila Veselovská, Ph.D., proděkanka pro studijní a sociální záležitosti, Mgr. Ondřej Kučera, proděkan pro organizaci a rozvoj.

Foto -mo-