|
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 18. října 2001 pod čj. 27 163/2001-30 Studijní a zkušební řád Univerzity Palackého v Olomouci.
Ing. J. Beneš, Csc., v. r.
ředitel odboru vysokých škol
Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci
se podle § 9 odst. 1 písm. b)
a § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o
změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) , usnesl na tomto
Studijním a zkušebním řádu Univerzity Palackého v Olomouci:
Tento Studijní a zkušební řád Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen ”řád”) upravuje pravidla studia ve studijních programech na Univerzitě Palackého v Olomouci (dále jen ”UP”), jakož i pravidla přezkumného řízení rozhodování o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech studentů UP (dále jen ”student”).
1) Začátek akademického roku na UP stanovil rektor na 1. září a jeho konec na 31. srpna následujícího kalendářního roku.
2) Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a období prázdnin.
3) Začátek a konec výuky v zimním i letním semestru, zkouškové období, popřípadě další členění akademického roku stanoví v souladu se studijním programem děkan příslušné fakulty UP (dále jen ”děkan”).
4) V případě studijních programů uskutečňovaných společně více fakultami UP podle čl. 18 odst. 5 písm. c) Statutu Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen ”Statut”) stanoví náležitosti uvedené v odstavci 3 děkani dohodou.
5) Celková délka prázdnin v akademickém roce je minimálně osm týdnů. Po dobu prázdnin lze konat zejména povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky. Volný čas studentů v době hlavních letních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než čtyři týdny.
1) Agenda související se studiem studentů je zajišťována studijními odděleními příslušných fakult UP (dále jen ”fakulta”).
2) Studijní agenda je na celé UP zpracovávána jednotně, a to pomocí počítačového programu.
3) Za věcnost, aktuálnost, úplnost a správnost podkladů určených pro zpracovávání podle odstavce 2 zodpovídají zaměstnanci fakulty, které k tomu určí děkan.
4) Za provoz počítačového programu podle odstavce 2 zodpovídají k tomu určení zaměstnanci Centra výpočetní techniky UP (dále jen ”CVT”).
5) Zaměstnanci uvedení v odstavcích 3 a 4 navzájem spolupracují, a to přímo.
6) Podrobnosti související se zajišťováním studijní agendy stanoví směrnice rektora UP o zajištění studijní agendy na UP.
1) Studijní program vymezuje obsah vzdělání v jednotlivých studijních oborech a podmínky pro absolvování daných studijních oborů.
2) Základní struktura studijních programů na UP (dále jen ”studijní programy”) se řídí § 44 až § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen ”zákon”).
3) Studijní programy jsou členěny do jednotlivých studijních bloků nebo etap studia (dále jen ”studijní blok”), a to tak, aby bylo možno provádět průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího studijního bloku. Délky jednotlivých studijních bloků jsou stanoveny v semestrech nebo akademických rocích. U každého jednotlivého studijního bloku (akademického roku) je stanoven počet kreditů potřebný pro zápis studenta do dalšího studijního bloku (akademického roku) studia.
4) U studijních programů uskutečňovaných společně více fakultami UP musí být stanoveno, na které fakultě je student zapsán.
5) Charakteristika předmětů studijního programu je pro potřebu tvorby studijního plánu doplněna o:
a) základní specifikaci předmětů, tj.
1. název,
2. rozvrhovou zkratku,
3. kód,
4. rozsah výuky,
5. semestr,
6. způsob zakončení,
7. statut předmětu,
8. kreditové ohodnocení,
9. garantující pracoviště předmětu,b) podmíněné návaznosti a volitelnosti předmětů nebo podmínky pro zápis předmětů,
c) nedovolené volitelnosti předmětů a kontraindikace,
d) doporučený standardní ročník a doporučené návaznosti pro zařazení předmětu do studijního plánu,
e) rozsah a podmínky pro absolvování zejména praxí, kurzů, exkurzí,
f) podmínky pro absolvování studia (studijních bloků) z hlediska skladby předmětů a počtu kreditů,
g) předměty státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky (dále jen ”státní zkoušky”).
6) Předměty zařazené do studijního plánu mohou mít statut předmětů:
a) povinných, jejichž absolvování je podmínkou absolvování daného studijního bloku nebo daného oboru,
b) povinně volitelných, [1] ) tj. takových, u nichž musí student daného oboru nebo skupiny oborů získat stanovený počet kreditů z daných studijních bloků povinně volitelných předmětů,
c) volitelných,1) tj. ostatních předmětů uvedených ve studijním programu fakulty nebo oboru nebo předmětů uvedených ve studijních programech ostatních fakult nebo v celouniverzitní nabídce studijních programů a výběrových předmětů.
7) Jakmile si student řádně zapíše předmět uvedený v odstavci 6 písm. b) nebo c), stane se pro něj absolvování takového předmětu povinným.
1) Každý předmět uvedený ve studijních programech je ohodnocen určitým počtem kreditů, které vyjadřují kvantitativní míru zátěže studenta při studiu daného předmětu. Tentýž předmět má stejné kreditové ohodnocení pro všechny studenty.
2) Student získává kredity úspěšným absolvováním předmětu (tj. získáním zápočtu, kolokvia, složením zkoušky). Student je povinen absolvovat daný předmět v některém z mezních termínů příslušného akademického roku nebo studijního bloku.
3) Za daný předmět lze v průběhu studia jednoho studijního programu získat kredity pouze jednou.
4) Bližší podrobnosti o kreditovém ohodnocení předmětů stanoví směrnice rektora.
1) Uchazeč o studium na UP se stává studentem UP dnem zápisu ke studiu na UP (dále jen ”zápis”).
2) Zápis se koná na fakultě, na které student studuje příslušný studijní program.
3) V případě studijního programu uskutečňovaného společně více fakultami UP podle čl. 18 odst. 5 písm. c) Statutu se zápis koná na fakultě, o níž to stanoví příslušný studijní program nebo dohoda děkanů fakult, které uskutečňují společně studijní program.
4) Zápis probíhá ve lhůtě stanovené děkanem.
5) Po řádném zápisu je fakulta povinna vydat studentovi výkaz o studiu, průkaz studenta a zapsat jej do matriky studentů.
6) Student skládá imatrikulační slib podle čl. 53 odst. 3 Statutu.
1) Student má právo se v rámci studia ve studijním programu, do kterého byl zapsán, a po splnění případných podmínek stanovených studijním programem, účastnit cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty a jiné atestace a podrobovat se zkouškám.
2) Zápisem předmětů ve studijním programu při dodržení podmíněné návaznosti předmětů si student vytváří svůj osobní studijní plán pro příslušný akademický rok nebo studijní blok. Osobní studijní plán je pro studenta závazný. Tentýž předmět je možno zapsat v rámci studia jednoho studijního programu nejvýše dvakrát.
3) Do dalšího akademického roku nebo studijního bloku může být na fakultě zapsán pouze student, který je k datu zápisu studentem studijního programu a má splněny požadavky předepsané studijním programem a tímto řádem. Termíny a formu zápisů je fakulta povinna zveřejnit v dostatečném předstihu na úřední desce.
4) O zápisu studentů nastupujících ke studiu v průběhu akademického roku, po přestupu z jiné vysoké školy nebo po přerušení studia rozhoduje děkan.
5) Pokud se student v termínu stanoveném fakultou do příslušného studijního bloku nezapíše, zveřejní fakulta na úřední desce výzvu, aby se dostavil k zápisu v náhradním termínu. Tato výzva musí být zveřejněna nejpozději deset pracovních dnů před uplynutím náhradního termínu. Pokud se student vyzvaný fakultou nezapíše ani v náhradním termínu, posuzuje se tato skutečnost podle čl. 20 odst. 2.
6) Ustanovení odstavce 5 se neužije tehdy, nedostavil-li se student
k zápisu v náhradním termínu ze závažných omluvitelných důvodů. O
uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodů rozhoduje děkan.
7) Na základě řádné písemné žádosti studenta může děkan povolit
absolvování jednoho nebo více studijních bloků podle individuálního studijního
plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví.
8) Maximální doba studia je standardní doba studia stanovená
studijním programem navýšena o tři akademické roky. Neukončí-li student
řádně studium během maximální doby studia, posuzuje se tato skutečnost jako
případ uvedený v čl. 20 odst. 1.
9) Děkan může na základě řádné písemné žádosti studenta vyplývající ze závažných, především zdravotních, důvodů, rozhodnout o osvobození studenta od povinnosti získat kredity nebo určitý počet kreditů z daného volitelného předmětu či bloku volitelných předmětů. Osvobození nezakládá nárok na získání kreditů za příslušné předměty.
10) Uznávání kreditů podle § 60 odst. 2 zákona stanoví směrnice děkana.
1) Student absolvoval studium ve studijním programu, pokud úspěšně vykonal státní zkoušku.
2) Za den ukončení studia se považuje den vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia nebo den vykonání její poslední části.
3) Dokladem o absolvování studia a získání akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní zkoušce.
4) Absolvent, který v rámci volby předmětů při studiu svého studijního oboru absolvoval ucelenou skupinu předmětů, která nepatři do studijního programu, k jehož studiu byl přijat, obdrží o této skutečnosti osvědčení.
Podrobnosti o tvorbě osobního studijního plánu stanoví směrnice rektora o zajištění studijní agendy na UP.
1) Základními formami výuky jsou zejména přednášky, cvičení, laboratorní praktika, semináře, exkurze, praxe, kurzy, konzultace a samostatné studium.
2) V přednáškách se studenti seznamují se základními poznatky a metodami vědního oboru, uvádějí se do samostatného studia a připravují k aplikacím přednášené látky. Přednášející pro jednotlivé předměty určuje garantující pracoviště předmětu z ad profesorů a docentů příslušného oboru. Vedením přednášek může děkan na návrh garantujícího pracoviště předmětu pověřit také odborného asistenta nebo významného odborníka z pracoviště mimo UP.
3) Ve cvičeních si studenti upevňují a prohlubují vědomosti získané z přednášek a samostatného studia.
4) V seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodologicky rozvíjejí a prohlubují poznatky ze studijních předmětů.
5) Na vedení cvičení a seminářů se mohou podílet, kromě akademických pracovníků, též odborníci z pracovišť mimo UP a studenti doktorských studijních programů.
6) Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti na reálných objektech ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce. Exkurze jsou organizovány v rámci výuky jednotlivých předmětů nebo blokově.
7) Praxe slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem. Praxe spočívá v práci studenta na odpovídajícím pracovišti. Praxe jsou součástí studijních programů a způsob jejich organizace, zajištění a provádění je v kompetenci garantujícího pracoviště předmětu.
8) Kurzy slouží především k praktickému upevňování dovedností a vědomostí studenta.
9) Konzultace pomáhají studentům při jejich samostatném studiu. Poskytování konzultací je podmíněno aktivní účastí studenta v ostatních formách výuky předmětu. Při konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, metodice vědecko-výzkumné, odborné, umělecké a jiné činnosti. Pokud to umožňuje studijní program, mohou se konzultacemi nahradit i některé formy a části výuky s výjimkou praxe.
10) Student je povinen účastnit se seminářů, cvičení, exkurzí, praxí a kurzů.
11) Studentovi, který se nemohl povinné výuky zúčastnit ze závažných omluvitelných důvodů, může vyučující stanovit náhradní způsob splnění zmeškaných studijních povinností. Podmínky případné náhradní výuky stanoví garantující pracoviště předmětu.
12) Každý vyučující předmětu je povinen zveřejnit před zahájením výuky v semestru nebo studijním bloku program vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména:
a) anotaci vyučovaného předmětu,
b) požadavky kladené na studenty v průběhu semestru a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo kolokvia,
c) seznam literatury ke studiu.
13) Student je povinen se s programem vyučujícího předmětu seznámit a řídit se jím.
1) Základními formami kontroly studia jsou zápočet, kolokvium, zkouška a státní zkouška.
2) V průběhu semestru mohou vyučující provádět kontrolu studia zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. V souladu s programem předmětu mohou být výsledky kontrol příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, zápočtu a kolokviu.
3) V předmětu, pro jehož absolvování jsou předepsány zápočet i zkouška, je získání zápočtu nezbytnou podmínkou pro vykonání příslušné zkoušky.
4) Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů studijního programu uskutečňovaného fakultou vede, organizuje a její správnost kontroluje studijní oddělení fakulty. Za správnost a včasnost takových podkladů postoupených studijnímu oddělení děkanátu fakulty odpovídají vyučující.
1) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu.
2) Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje nebo vyučující, který je za výuku tohoto předmětu odpovědný. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem ”započteno”, k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
3) Kolokvium se uděluje na základě posouzení míry požadovaných znalostí studenta, a to zpravidla rozhovorem s vyučujícím předmětu, který se nezakončuje zkouškou ani zápočtem.
4) Kolokvium uděluje vyučující předmětu. Ve výkazu o studiu se udělení kolokvia zapisuje slovem ”prospěl(a)”. Neudělení kolokvia se do výkazu o studiu nezapisuje.
5) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet nebo kolokvium ve stanoveném termínu, může vyučující předmětu v odůvodněných případech povolit splnění podmínek k získání zápočtu nebo kolokvia v určeném náhradním termínu, avšak tak, aby byla studijní povinnost splněna nejpozději do konce akademického roku.
6) V případě neudělení zápočtu nebo kolokvia má student právo požádat vedoucího pracoviště garantujícího předmět o přezkoumání svého případu.
1) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost tvořivě uplatňovat poznatky získané studiem.
2) Forma zkoušky může být ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná.
3) Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo v rámci vypsaných termínů konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná před komisí jmenovanou garantujícím pracovištěm předmětu. Vyžaduje-li to vnitřní nebo jiný předpis fakulty, jmenuje komisi děkan.
4) Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti zpravidla u vyučujících, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných vyučujících garantujícího pracoviště předmětu určených k tomu vedoucím příslušného pracoviště. Podle podmínek na pracovišti může jeho vedoucí pověřit zkoušením téhož předmětu více vyučujících. U téhož zkoušejícího koná student i případné opravné zkoušky, pokud vedoucí pracoviště nestanoví ze závažných důvodů jinak.
5) Výsledek zkoušky klasifikuje zkoušející těmito známkami:
a) ”výborně” (eminenter) (1) b) ”velmi dobře” (valde bene) (2)
c) ”dobře” (bene) (3)
d) ”nevyhověl” (insuficiente) (4).
6) Jako ucelenější kritérium hodnocení kvality studentových studijních výsledků slouží vážený studijní průměr, který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok, za první studijní blok a za celkové studium před vykonáním státní zkoušky. Váhou studijního průměru je počet kreditů těch výběrových předmětů, které si student zapsal a které jsou ukončeny zkouškou. Za předměty ukončené zkouškou, které si student zapsal, avšak neabsolvoval, je započítána známka nevyhověl (4).
7) Výsledek zkoušky s výjimkou klasifikace ”nevyhověl” zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.
8) Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohodě se zkoušejícím lze skládat zkoušky i o prázdninách nebo v průběhu semestru, nejpozději však do některého mezního termínu, určeného harmonogramem daného akademického roku.
9) Zkoušející určí termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu. Student koná zkoušku v daném termínu zpravidla v jednom dni. Způsob přihlašování ke zkoušce, odhlašování od zkoušky a evidenci zkoušek stanoví děkan svým opatřením. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.
10) Student má právo se od zkoušky odhlásit, avšak nejpozději před jejím zahájením. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou ”nevyhověl”. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů, omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do dvou dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodů rozhoduje zkoušející.
11) Není-li v čl. 12, 14 a 15 stanoveno jinak, vztahuje se tento článek i na další formy kontroly studia.
1) Pokud tak stanoví studijní program nebo tento řád, konají se zkoušky před zkušební komisí.
2) Členy zkušební komise a jejího předsedu jmenuje děkan, s výjimkou případu uvedeného v čl. 13 odst. 3. Děkan může rovněž jmenovat zkušební komisi na žádost studenta, jsou-li k tomu závažné důvody.
3) Komisionální zkouška se klasifikuje podle čl. 13 odst. 5 a 6. O výsledku komisionální zkoušky rozhodnou členové zkušební komise v hlasování.
4) O průběhu komisionální zkoušky pořídí zkušební komise protokol, který podepisují všichni její přítomní členové.
1) Studium ve studijním programu je řádně ukončeno podle § 45 odst. 3 a § 46 odst. 3 zákona státní zkouškou.
2) Student může vykonat státní zkoušku, jestliže:
a) splnil všechny podmínky stanovené studijním programem a
b) na zadané téma vypracoval a v určeném termínu odevzdal diplomovou práci nebo bakalářskou práci, pokud je bakalářská práce podle studijního programu její součástí.
3) Student, který v akademickém roce splnil všechny podmínky pro vykonání státní zkoušky, musí státní zkoušku složit nejpozději ve dvou bezprostředně po sobě následujících akademických rocích při současném dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukončení studia podle čl. 20 odst. 1 písm. c).
4) Státní zkouška a její části se klasifikují známkami:
a) ”výborně” (eminenter) (1)
b) ”velmi dobře” (valde bene) (2)
c) ”dobře” (bene) (3)
d) ”nevyhověl” (insuficiente) (4).
5) Pokud je některá z částí státní zkoušky hodnocena známkou ”nevyhověl”, je celkový výsledek státní zkoušky klasifikován ”nevyhověl”.
6) Státní zkoušku, popřípadě její část, lze v případě neúspěchu opakovat nejvýše dvakrát, a to při dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem a při splnění podmínek uvedených v odstavci 3.
7) Obsah, formu, organizační zabezpečení, jakož i ostatní pokyny pro vypracování a hodnocení bakalářských nebo diplomových prací stanoví opatření děkana nebo děkanů (pokud jde o studium ve studijním programu uskutečňovaném společně více fakultami UP podle čl. 18 odst. 5 písm. c) Statutu.
1) Celkové hodnocení studia vyjadřuje stupeň studentovy úspěšnosti v průběhu celého studia ve studijním programu. Celkové hodnocení se uzavírá vykonáním státní zkoušky a klasifikuje se stupnicí:
a) ”absolvoval s vyznamenáním”,
b) ”absolvoval”.
2) Celkové hodnocení studia se uvádí ve vysokoškolském diplomu.
3) Student absolvoval studium s vyznamenáním, jestliže jeho vážený studijní průměr vypočítaný podle čl. 13 odst. 6 za dobu celého studia byl nižší než 1,51 a státní zkoušku vykonal s celkovým prospěchem ”výborně” (tj. všechny části státní zkoušky byly klasifikovány stupněm ”výborně”).
1) Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu uskutečňovaném některou fakultou UP nebo který již studoval v některém studijním programu uskutečňovaném UP nebo některou z jejích fakult a byl znovu přijat ke studiu, může děkan na základě studentova návrhu a po vyjádření příslušných garantujících pracovišť předmětů, jichž se žádost o uznání zápočtů či zkoušek týká, uznat některé vykonané zkoušky a zápočty nebo část studia, pokud však neuplynuly více než dva roky od doby, kdy student předchozí studium, o jehož uznání žádá, ukončil.
2) Pokud děkan povolil studentovi souběžné studium dalšího studijního oboru nebo přestup na jiný studijní obor, mohou mu být absolvované shodné nebo ekvivalentní předměty uznány i pro studium tohoto oboru.
3) Děkan může po předchozím vyjádření garantujícího pracoviště předmětu uznat započtení předmětů, absolvovaných i na jiné vysoké škole v České republice i zahraniční vysoké škole
a) studentovi, jemuž povolil přestup do studia ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta,
b) studentovi, který studuje souběžně některé předměty na jiné vysoké škole nebo fakultě a požádá děkana své fakulty o jejich započtení,
c) studentovi, který v uplynulých dvou letech ukončil studium na jiné vysoké škole a byl přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou,
d) studentovi, kterému bylo povoleno částečné studium na jiné vysoké škole podle čl. 22.
4) Student je povinen úspěšné absolvování předmětů nebo části studia doložit v rozsahu stanoveném děkanem.
5) Při uznání úspěšně absolvovaných předmětů nebo části studia rozhodne děkan i o tom, o jakou dobu se studentovi zkracuje maximální možná délka jeho studia.
1) Student může děkana ze závažných důvodů požádat o přerušení studia, a to i opakovaně. Přerušení studia je možné jen na období celých semestrů. Přerušení studia v průběhu nebo bezprostředně po prvním semestru je možné jen zcela výjimečně, a to ze závažných, zpravidla zdravotních, důvodů, o jejichž závažnosti rozhodne děkan.
2) Souvislá doba přerušení studia nesmí přesáhnout dobu dvou semestrů, pokud děkan výjimečně nerozhodne jinak. Celková doba přerušení studia v průběhu studia v rámci daného studijního programu nesmí přesáhnout u magisterského studijního programu čtyři semestry a u bakalářského studijního programu dva semestry.
3) Student, jemuž bylo povoleno přerušení studia, je povinen do osmi dnů ode dne přerušení studia odevzdat průkaz studenta a doklady o vypořádání všech závazků vůči UP na studijním oddělení děkanátu fakulty. Pokud student tuto povinnost nesplní, může být přerušení studia zrušeno.
4) Pomine-li důvod pro přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby, na niž bylo studium přerušeno.
5) Po ukončení přerušení studia je student povinen zapsat se do dalšího studia. Nástup do studia po ukončení přerušení studia je možný jen od počátku semestru. Nezapíše-li se student do pěti dnů po ukončení přerušení studia, nebo nepožádá-li o jiný termín zápisu, nebo nepožádá-li o prodloužení přerušení studia, jsou takové skutečnosti důvodem k ukončení studia pro nesplnění studijních požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
6) Předměty, které si student zapsal před povolením přerušení studia, si znovu po uplynutí doby, na kterou mu bylo studium přerušeno, nezapisuje. Děkan může rozhodnout o nahrazení zapsaného předmětu předmětem jiným v případě změny studijního programu nebo studijního oboru.
7) Přerušení studia se zaznamená studijním oddělením fakulty do výkazu o studiu.
1) Student může v průběhu studia požádat děkana o přestup na jinou formu studia, na jiný studijní program nebo na jiný studijní obor v tomtéž studijním programu. Student může též požádat děkana o přestup do studia ve studijním programu, který uskutečňuje jiná fakulta UP nebo jiná vysoká škola v České republice nebo v zahraničí.
2) Zároveň s rozhodnutím o přestupu rozhodne děkan:
a) o uznání části studia nebo výběrových předmětů zvoleného studijního programu,
b) o zařazení studenta do studijního bloku,
c) o zkrácení maximální doby studia uvedené v čl. 7 odst. 8.
3) Přestup se povoluje pouze k začátku akademického roku, popřípadě studijního bloku. Výjimkou může být povolení přestupu ze studia v magisterském studijním programu do studia v bakalářském studijním programu.
1) Děkan rozhodne o ukončení studia z důvodů neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, jestliže student:
a) nesplnil podmínky pro absolvování kteréhokoliv studijního bloku podle studijního programu
b) nesplnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky,
c) nesložil státní zkoušku ani ve druhém opravném termínu nebo v termínu uvedeném v čl. 15 odst. 3.
2) Studentovi, který se v termínu stanoveném v čl. 7 odst. 3 nezapíše do příslušného studijního bloku (akademického roku) a do 5 dnů od uplynutí tohoto termínu se na studijním oddělení fakulty neomluví a nepožádá o náhradní termín zápisu, ukončí děkan studium z důvodů nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
3) Dnem ukončení studia z důvodů neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu je den nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia.
1) Děkan může na základě žádosti studenta a se souhlasem děkana fakulty, která uskutečňuje studijní program, do jehož studia byl student přijat, přijmout podle § 49 odst. 3 zákona studenta k souběžnému studiu v jiném studijním programu nebo studijním oboru uskutečňovaném fakultou, jejímuž děkanovi byla studentova žádost podána.
2) Za souběžné studium se nepovažuje:
a) studium ve dvou studijních programech koncipovaných jako ”dvouoborové”,
b) studium ve dvou studijních programech uskutečňovaných na téže či více fakultách, do jejichž studia byl student již přijat podle § 49 odst. 1 zákona.
3) Výsledky souběžného studia se zapisují do výkazu o studiu, který byl studentovi vydán při zápisu do předchozího studia. Studijní oddělení fakulty, do jejíhož souběžného studia ve studijním programu byl student přijat, vyznačí souběžné studium do výkazu o studiu.
4) Student, který byl přijat do souběžného studia, si zapisuje předměty podle studijního plánu tak, aby mohl splnit všechny studijní povinnosti jako ostatní studenti tohoto studijního programu nebo studijního oboru. Pokud jsou některé předměty ve studentově původním studijním plánu a ve studijním plánu souběžného studia shodné nebo alternativní, započítávají se studijní výsledky pro oba studijní programy nebo studijní obory.
5) Na studium studentů v souběžném studiu se vztahuje tento řád a to včetně ustanovení o maximální době studia.
6) V případě, že student požadavky vyplývající ze souběžného studia ve studijním programu nebo studijním oboru nesplní, ukončí mu děkan studium v souběžném studijním programu nebo studijním oboru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
7) Student, který byl přijat do souběžného studia, může v průběhu studia v souběžném studijním programu nebo studijním oboru oznámit ukončení takového studia.
8) Absolvent souběžného studijního programu nebo studijního oboru obdrží vysokoškolský diplom a vysvědčení o vykonané státní zkoušce.
1) Děkan může studentovi na jeho žádost povolit jako součást studia ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, studium na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, která uskutečňuje stejné nebo obdobné studijní programy a to na dobu nejvýše šesti semestrů.
2) Student může na jiné vysoké škole studovat některý předmět nebo více předmětů souběžně se studiem ve studijním programu uskutečňovaném fakultou, na níž je zapsán ke studiu.
3) Na uznávání předmětů absolvovaných podle odstavce 2 se vztahuje čl. 17 odst. 3.
1) Dovoluje-li to charakter a obsah výuky některé části studijního programu, může děkan povolit studentovi přijatému ke studiu v prezenční formě studia studium v kombinaci prezenční a distanční formy studia. Kombinace prezenční a distanční formy studia je založena především na samostudiu, vypracovávání individuálních úkolů a skládání zkoušek.
2) Rozsah studia předmětu, studijní literaturu, případné konzultace a individuální úkoly nahrazující zejména cvičení a semináře, určí studentovi v kombinaci prezenční a distanční formy studia garantující pracoviště předmětu, a to zpravidla písemně a vždy počátkem semestru.
3) Kombinace prezenční a distanční formy studia může být omezena pouze na akademický rok nebo studijní blok a jeho součástí mohou být pravidelné hromadné konzultace v průběhu semestru či bloková výuka v závěru semestru.
4) Na studenta v kombinaci prezenční a distanční formy studia se vztahuje studijní program příslušného studijního oboru prezenční formy studia nebo jeho určená část a tento řád s výjimkou povinnosti účastnit se výuky v průběhu semestru.
5) Student v kombinaci prezenční a distanční formy studia je povinen se po zahájení výuky v každém semestru přihlásit ve lhůtě sedmí dnů u všech vyučujících a požádat je o upřesnění studijního plánu. Vyučující upřesní své podmínky ve lhůtě sedmi dnů.
6) Garantující pracoviště předmětu může studentům v kombinaci prezenční a distanční formy studia předepsat konkrétní volbu výběrových předmětů s ohledem na možnost jejich realizace kombinovanou formou.
1) Studium v doktorském studijním programu (dále jen ”doktorské studium”) sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle § 47 odst. 6 zákona a čl. 11 odst. 6 až 8 Statutu.
2) Doktorské studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Školitele na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan.
3) Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení, které schvaluje oborová rada.
1) Doktorské studium se uskutečňuje v těchto formách:
a) prezenční,
b) distanční,
c) kombinace prezenční a distanční formy.
2) Prezenční forma doktorského studia je uskutečňována obvykle na pracovišti školitele, nebo jiném určeném pracovišti (dále jen ”školicí pracoviště").
3) Distanční forma doktorského studia je uskutečňována převážně mimo školicí pracoviště a především na základě samostatné přípravy studenta.
4) Kombinace prezenční a distanční formy doktorského studia znamená, že časově vymezená část doktorského studia probíhá formou prezenční a jiná časově vymezená část doktorského studia probíhá formou distanční. Obě formy doktorského studia se vzájemně nepřekrývají a práva a povinnosti studenta doktorského studia jsou odvozeny od příslušné formy doktorského studia.
5) Standardní doba doktorského studia ve všech jeho formách je podle § 47 odst. 2 zákona 3 roky.
6) Doba studia podle individuálního studijního plánu může být děkanem prodloužena oproti standardní době doktorského studia:
a) u prezenční formy doktorského studia na základě zdůvodněné žádosti studenta a stavu rozpracování disertační práce maximálně o 1 rok, pokud je žádost doporučena studentovým školitelem a předsedou oborové rady,
b) u distanční formy doktorského studia o 2 roky za podmínek uvedených v písmenu a),
c) u kombinované formy doktorského studia o podíl doby distanční formy doktorského studia na kombinované formě tohoto studia, avšak nejvýše o 1,5 roku.
7) Doba přerušení doktorského studia se do doby doktorského studia nezapočítává.
8) Nejpozdější termín pro obhajobu disertační práce ve všech formách doktorského studia je nejdéle 7 let od přijetí do doktorského studia (maximální doba doktorského studia), pokud děkan ve výjimečných případech nestanoví jinak.
1) Oborová rada zejména:
a) projednává návrhy vyhlašovaných témat disertačních prací a jejich změny,
b) navrhuje složení přijímacích komisí,
c) navrhuje školitele,
d) projednává rozsah požadavků nutných ke státní doktorské zkoušce,
e) navrhuje děkanovi předsedu a členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku,
f) navrhuje děkanovi předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce,
g) navrhuje oponenty disertační práce,
h) nejméně jednou za rok hodnotí průběh doktorského studia.
2) Oborová rada se schází, rozhodne-li tak její předseda, nejméně však jednou za rok. Kopie zápisů z jednání oborové rady jsou předkládány kolegiu oboru a děkanovi.
3) Mezi zasedáními oborové rady zastupuje radu její předseda.
1) Školitelem studenta doktorského studia (dále jen ”školitel”) může být pouze profesor nebo docent, popřípadě významný odborník v daném oboru.
2) Školitel je jmenován děkanem na návrh oborové rady.
3) Školitel navrhuje téma doktorského studia a sestavuje se studentem doktorského studia individuální studijní plán. Školitel vede studenta doktorského studia v průběhu jeho studia odborně i organizačně, provádí kontrolu plnění studentových studijních povinností a oborové radě předkládá každoroční hodnocení doktorského studia studenta. Školitel dále vede studenta doktorského studia při zpracovávání disertační práce. Školitel má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci jeho doktorského studia.
4) V případě prokázaného neplnění povinností školitele uvedených v odstavci 3, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může děkan na návrh oborové rady školitele odvolat a jmenovat nového.
1) Přijatý uchazeč o doktorské studium se stává dnem zápisu do doktorského studia studentem UP a členem akademické obce UP a fakulty, na níž je do doktorského studia zapsán.
2) Student doktorského studia přestává být studentem UP a členem akademické obce UP a fakulty, na které je zapsán do doktorského studia:
a) dnem obhájení disertační práce podle § 47 odst. 4 a § 55 odst. 1 zákona,
b) ukončením doktorského studia podle § 56 zákona.
3) Za ukončení doktorského studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona se považuje:
a) ukončení doktorského studia rozhodnutím děkana v průběhu akademického roku na návrh oborové rady po projednání se školitelem a studentem doktorského studia, neplní-li student doktorského studia požadavky na něj kladené a vyplývající z doktorského studijního programu,
b) ukončení doktorského studia rozhodnutím děkana po uplynutí maximální doby doktorského studia, pokud tato doba nebyla prodloužena podle čl. 25 odst. 8,
4) Na rozhodování podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 se vztahuje § 68 zákona.
5) Osoba, na kterou se vztahují skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3, je povinna se nejpozději do 30 dnů od ukončení doktorského studia dostavit na studijní oddělení příslušné fakulty k uzavření svého výkazu o studiu, pokud ze závažných důvodů nepožádá studijní oddělení fakulty o prodloužení tohoto termínu.
6) Při ukončení doktorského studia podle § 56 zákona je studijní oddělení fakulty povinno vystavit bývalému studentovi doktorského studia doklad o zkouškách, které v doktorském studiu vykonal.
1) Individuální studijní plán doktorského studia je rovněž zaměřen na vědeckou práci, řešení problému výzkumu nebo konkrétní cíl tvůrčí nebo umělecké činnosti.
2) Individuální studijní plán doktorského studia navrhuje a popřípadě každý rok upřesňuje student doktorského studia spolu se svým školitelem. Individuální studijní plán doktorského studia a jeho případné úpravy schvaluje po projednání v oborové radě děkan.
3) Individuální studijní plán doktorského studia stanoví:
a) časovou a obsahovou posloupnost studijních aktivit, formu studia těchto studijních aktivit a způsob ověřování studijních výsledků studenta doktorského studia (zejména ústní zkouška, písemná zpráva, účast na konferenci) v souladu se studijním programem, včetně státní doktorské zkoušky,
b) rámcově vymezené téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti studenta doktorského studia v oblasti výzkumu, vývoje nebo teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění; rámcové vymezení tématu tvoří základ disertační práce,
c) případné studijní pobyty a praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních.
4) Vykonání jednotlivých zkoušek se zaznamenává do studentova výkazu o studiu zápisem ”prospěl”. Součástí výkazu o studiu je školitelem potvrzený záznam o splnění dalších předepsaných povinností, jakož i periodické hodnocení studenta školitelem. Četnost hodnocení stanoví oborová rada.
5) Součástí doktorského studia je prokázání způsobilosti komunikovat v rámci studovaného studijního oboru v cizím jazyce pro obor typickým.
6) Pracovní režim a termín prázdnin studenta doktorského studia podléhá jeho dohodě se školitelem.
7) Student doktorského studia má právo zúčastnit se výuky libovolného předmětu vyučovaného na fakultě bez ohledu na předběžné znalosti, avšak za podmínky, že jeho přítomnost nenaruší probíhající výuku.
Děkan může vyhovět písemné žádosti studenta doktorského studia, obsahující doporučení jeho školitele, o změnu formy doktorského studia uvedené v čl. 25 odst. 1.
1) Student doktorského studia může požádat písemnou žádostí, obsahující vyjádření jeho školitele, děkana o přerušení doktorského studia. Děkan vydá v této věci rozhodnutí.
2) Celková doba přerušení doktorského studia nesmí překročit dobu tří let.
1) Student doktorského studia, který se rozhodne zanechat doktorského studia, je povinen oznámit tuto skutečnost písemně děkanovi. Student doktorského studia může učinit toto oznámení kdykoliv v průběhu svého studia.
2) Student doktorského studia, který se rozhodne studia zanechat, přestává být studentem dnem, kdy bylo jeho písemné prohlášení o zanechání studia doručeno děkanovi.
1) Přihlášku ke státní doktorské zkoušce opatřenou vyjádřením školitele podává student doktorského studia po splnění všech studijních povinností svého individuálního studijního plánu prostřednictvím studijního oddělení fakulty.
2) Student doktorského studia přiloží k přihlášce ke státní doktorské zkoušce teze své disertační práce ve formě dohodnuté se svým školitelem. Tyto teze obsahují zejména shrnutí a zhodnocení poznatků ve studované oblasti a seznam studentových publikací.
3) Na základě doporučení oborové rady rozhodne děkan o konání státní doktorské zkoušky. Rozhodnutí děkana se oznámí do 30 dnů ode dne podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce předsedovi oborové rady, školiteli a studentovi doktorského studia. Bylo-li rozhodnutí děkana záporné, musí oznámení o tomto rozhodnutí obsahovat jeho zdůvodnění.
1) Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně tří dalších členů. Nejméně jeden člen zkušební komise musí být osobou stojící mimo akademickou obec UP.
2) Právo zkoušet studenty doktorského studia při státní doktorské zkoušce mají pouze profesoři, docenti, odborníci schválení pro tento účel vědeckou radou fakulty a odborníci jmenovaní Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ”ministerstvo").
3) Předsedu, místopředsedu a další členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku jmenuje na návrh oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty děkan. Ministerstvo jmenuje další členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku z významných odborníků v daném oboru. Školitel je členem zkušební komise s hlasem poradním.
1) Státní doktorskou zkouškou prokazuje student doktorského studia své odborné a teoretické znalosti v daném studijním oboru, včetně znalostí základních metod vědecké práce, způsobilost osvojovat si nové poznatky vědy, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu studenta doktorského studia. Jako součást státní doktorské zkoušky obhajuje student doktorského studia teze disertační práce.
2) Státní doktorské zkoušce musí být po celou dobu jejího konání přítomna nadpoloviční většina členů zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda.
3) Státní doktorská zkouška je veřejná, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 4.
4) Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku průběh vykonané státní doktorské zkoušky.
5) Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku rozhodne veřejným hlasováním o klasifikaci vykonané státní doktorské zkoušky, přičemž klasifikační stupně jsou ”prospěl(a)" nebo ”neprospěl(a)". K dosažení klasifikace ”prospěl(a)" je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise.
6) Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku ve svých závěrech rovněž zhodnotí předložené teze disertační práce a vyjádří se k dalšímu postupu studenta doktorského studia při vypracovávání jeho disertační práce.
7) V případě úspěšného vykonání státní doktorské zkoušky je studijní oddělení fakulty povinno vyhotovit absolventu takové zkoušky vysvědčení o státní doktorské zkoušce, a to do 30 dnů.
8) Státní doktorská zkouška byla neúspěšná, pokud byl student doktorského studia u této zkoušky ohodnocen kvalifikačním stupněm ”neprospěl(a)”.
9) Byla-li zkouška pro doktorské studium neúspěšná, seznámí předseda zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku studenta doktorského studia s podmínkami, které tato komise stanovila pro její opakování. Státní doktorskou zkoušku lze opakovat nejvýše jednou.
1) Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta doktorského studia nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Disertační prací prokazuje student doktorského studia svoji schopnost pracovat samostatně tvůrčím způsobem vědecky nebo umělecky.
2) Disertační práce je psána v českém jazyce. Pokud by měla být disertační práce psána v jiném než českém jazyce, je k tomu třeba předchozího souhlasu oborové rady.
3) Disertační práce obsahuje zejména následující části:
a) přehled aktuálního stavu problematiky, která je předmětem disertace, včetně odkazů na použité prameny,
b) cíle disertační práce,
c) popis vlastního řešení,
d) původní výsledky a jejich uplatnění v zejména veřejně oponovaných publikacích a projektech,
e) zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo praxi,
f) doporučení k pokračování práce na dané téma a v daném oboru,
g) seznam publikovaných prací studenta doktorského studia, včetně případných citací,
h) seznam použité literatury,
i) zvláštní prohlášení uvedené v úvodu disertační práce o duševním vlastnictví, popřípadě autorských právech, a popřípadě
j) anotace, a to zpravidla v anglickém a některém dalším světovém jazyce.
4) Orientační rozsah disertační práce a další podmínky pro její vypracování určuje oborová rada.
5) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu řešeného větším pracovním kolektivem, musí obsahovat vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student doktorského studia je autorem té části disertační práce, kterou sám předkládá, jakož i stanovení podílu studenta doktorského studia na celkovém výzkumném projektu.
6) K disertační práci musí být přiložen autoreferát, který slouží k informování ostatní vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích disertační práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah disertační práce, a to podle členění a v pořadí uvedeném v odstavci 3. Autoreferát je napsán v českém jazyce a jeho přílohou je jednostránkový abstrakt v anglickém a některém dalším světovém jazyce.
7) Disertační práci posuzují nejméně dva oponenti jmenovaní zkušební komisí pro státní doktorskou zkoušku. Oponenti mají ve zkušební komisi pro státní doktorskou zkoušku hlasovací právo. Oponentem může být pouze profesor nebo docent, popřípadě významný odborník v příslušném oboru. Oponentem nemůže být školitel, konzultant, popřípadě jiný zaměstnanec, který se na disertační práci podílel. Nejvýše jeden oponent může být akademickým pracovníkem UP.
8) Oponent disertační práce je povinen na předloženou disertační práci samostatně vypracovat písemný posudek, a to nejpozději do 1 měsíce od doručení listiny o svém jmenování oponentem disertační práce. Nemůže-li oponent písemný posudek na disertační práci vypracovat, je povinen tuto skutečnost oznámit do 15 dnů ode dne doručení listiny o svém jmenování oponentem.
9) Posudek oponenta disertační práce musí obsahovat zejména:
a) zhodnocení významu disertace pro příslušný obor,
b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle,
c) stanovisko k výsledkům disertační práce a k původnímu konkrétnímu přínosu předkladatele disertační práce,
d) případné další vyjádření, zejména vyjádření k uspořádanosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce,
e) vyjádření k publikacím studenta doktorského studia,
f) jednoznačné vyjádření, zda předloženou disertační práci doporučuje či nedoporučuje k obhajobě.
1) Student doktorského studia může na studijní oddělení fakulty podat žádost o obhajobu své disertační práce. K žádosti musí být přiloženo vyjádření školitele, zda obhajobu této disertační práce doporučuje vyhlásit nebo nikoliv. K žádosti je rovněž nutno přiložit disertační práci a autoreferáty v počtu stanoveném oborovou radou.
2) Studijní oddělení fakulty zkontroluje splnění formálních náležitostí žádosti o obhajobu disertační práce, zejména vykonání státní doktorské zkoušky, a poté ji postoupí děkanovi.
3) Disertační práce musí být vystavena nejméně 14 dnů před vykonáním její obhajoby na místě uvedeném v autoreferátu (obvykle na studijním oddělení fakulty). Na stejném místě a ve stejné lhůtě jsou rovněž k nahlédnutí oponentské posudky k disertační práci.
4) Předseda komise pro obhajobu disertační práce navrhne děkanovi po obdržení všech oponentních posudků na předloženou disertační práci termín a místo konání obhajoby disertační práce. Obhajoba disertační práce se koná zpravidla do 30 dnů po obdržení posudků od všech oponentů disertační práce.
5) S oponentskými posudky a navrhovaným termínem obhajoby předložené disertační práce je studijní oddělení příslušné fakulty povinno seznámit studenta doktorského studia a jeho školitele bez zbytečného odkladu.
6) Všichni členové komise pro obhajobu disertační práce, školitel a student doktorského studia jsou pozváni k obhajobě disertační práce nejpozději 20 dnů před konáním obhajoby. Ke všem pozváním musí být přiloženy oponentní posudky na disertační práci a autoreferát.
7) Místo a termín obhajoby disertační práce jsou podle pokynů předsedy oborové rady zveřejněny na místě uvedeném v autoreferátu.
8) Student doktorského studia může vzít disertační práci a žádost o její obhajobu zpět kdykoliv v průběhu přípravného řízení její obhajoby, nejpozději však do jejího zahájení.
1) Komisi pro obhajobu disertační práce jmenuje děkan na návrh oborové rady po schválení vědeckou radou fakulty. Školitel je členem komise s hlasem poradním.
2) Komise pro obhajobu disertační práce musí mít nejméně pět členů s hlasem rozhodujícím. Komisi tvoří předseda, místopředseda a další významní akademičtí a vědečtí pracovníci fakulty, UP, jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť, popřípadě i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise pro obhajobu disertační práce musí být osobami stojícími mimo akademickou obec a rovněž nejméně dva členové komise musí být profesoři nebo doktoři věd.
1) Průběh obhajoby disertační práce řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda komise pro obhajobu disertační práce.
2) Podmínkou pro vykonání obhajoby disertační práce je účast předsedy nebo místopředsedy, alespoň jednoho oponenta a alespoň dvou třetin členů z celkového počtu všech členů komise pro obhajobu disertační práce po celou dobu konání obhajoby disertační práce.
3) Školitel je povinen zúčastnit se obhajoby disertační práce, není však členem komise pro obhajobu disertační práce.
4) Obhajoba disertační práce je veřejná; hodnocení obhajoby disertační práce je neveřejné.
5) Obhajoba disertační práce je přístupná odborné veřejnosti. Při obhajobě disertační práce je student doktorského studia představen členům komise pro obhajobu disertační práce a požádán o přednesení stručného referátu o výsledcích disertační práce; následuje přečtení oponentských posudků na předloženou disertační práci, vyjádření školitele a rozprava. Student doktorského studia je povinen na oponentské posudky na místě reagovat, jakož i zodpovídat případné další dotazy členů komise pro obhajobu disertační práce.
6) Hodnocení obhajoby disertační práce se koná za přítomnosti členů komise pro obhajobu disertační práce a školitele. Právo účastnit se hodnocení má i předseda oborové rady, předseda kolegia oboru a děkan. O tom, zda student doktorského studia svoji disertační práci obhájil, či neobhájil, rozhodují členové komise v tajném hlasování. Každý ze členů komise pro obhajobu disertační práce má jeden hlas; k přijetí rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů komise. Klasifikační stupně jsou ”prospěl(a)" nebo ”neprospěl(a)".
7) Výsledek hodnocení obhajoby disertační práce oznámí předseda komise pro obhajobu disertační práce ihned studentovi doktorského studia. Student je povinen podepsat prohlášení, že ho předseda s výsledkem obhajoby seznámil.
8) Studentovi, který disertační práci neobhájil, sdělí předseda komise pro obhajobu disertační práce současně s hodnocením disertační práce i možnosti přepracování disertační práce.
9) O průběhu obhajoby disertační práce a o výsledku této obhajoby se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce a přítomní členové.
10) Předseda komise pro obhajobu disertační práce informuje bez zbytečného odkladu o výsledku a průběhu obhajoby disertační práce děkana, který s výsledkem a průběhem obhajoby disertační práce seznámí vědeckou radu fakulty na jejím nejbližším zasedání.
11) Student doktorského studia může opakovat obhajobu disertační práce po jejím přepracování nejvýše jednou, nejdříve však po uplynutí půl roku od její první obhajoby.
12) Pokud student doktorského studia svoji disertační práci neobhájil má právo podat v této věci zdůvodněné námitky k vědecké radě fakulty, a to do 30 dnů po obdržení rozhodnutí komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby. O podání námitek je student doktorského studia povinen informovat oborovou radu. Rozhodnutí vědecké rady fakulty je konečné.
1) Student doktorského studia, který vykonal státní doktorskou zkoušku a obhájil disertační práci, je absolventem doktorského studijního programu. Tuto skutečnost mu oznámí děkan písemně.
2) Absolventu doktorského studijního programu vydá UP vysvědčení o státní doktorské zkoušce a vysokoškolský diplom, ve kterém je uvedeno jeho jméno a příjmení, název doktorského studijního programu, název studijního oboru a přiznaný akademický titul. Vysokoškolský diplom se předává absolventům slavnostním způsobem při promoci. Vysokoškolský diplom podepisují děkan a rektor. Vysvědčení o státní doktorské zkoušce, které obdrží absolvent na studijním oddělení děkanátu fakulty, je doklad o vykonané státní doktorské zkoušce a jejích součástech a obhajobě disertační práce s uvedením tématu disertační práce, jména školitele a vědeckého pracoviště, na němž byla disertační práce vypracována.
3) Dnem řádného ukončení doktorského studia je den, kdy byla studentem doktorského studia úspěšně obhájena disertační práce.
1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád UP registrovaný ministerstvem dne 28. dubna
1999 pod č.j. 20 442/99-30.
2) Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem UP dne 3. října 2001.
3) Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.
prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc., v. r.
rektorka
RNDr. Jaroslav Kvapil, CSc., v. r.
předseda Akademického senátu UP
[1] ) Povinně volitelné a volitelné předměty jsou v dalším souhrnně označovány jako předměty výběrové.