Výzkum: Pravidelně kouří a pije alkohol několik tisíc dětí ve věku od 11 do 15 let

Olomouc (8. srpna 2014) – Zhruba tři procenta dětí ve věku od 11 do 15 let vykouří denně více než pět cigaret, čtyři procenta dětí se v posledním měsíci opila, šikana má narůstající tendenci. To jsou jen některé z výsledků, které přinesl výzkum Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Odborníci se v něm zaměřili na osobností rysy adolescentů a s nimi související rizikové chování. Celkem zpracovali údaje od 4 198 respondentů z 54 škol v Česku.

„Výzkum je postaven na velmi rozsáhlém a reprezentativním souboru adolescentů. Zaměřili jsme se na vytipované osobností rysy, jako je například sebehodnocení a sebeúcta, a rizikové formy chování, které období dospívání často doprovázejí. Výsledky můžeme považovat za zmenšenou kopii populace českých žáků a žákyň, kteří navštěvují druhý stupeň základních škol nebo primu až kvartu víceletých gymnázií. Pozorovali jsme i řadu rozdílů mezi jednotlivými kraji,“ uvedl jeden z autorů studie Martin Dolejš. Celkem výzkumníci navštívili 35 základních škol a 19 víceletých gymnázií. Dívky tvořily 52 procent dotázaných. Sběr dat se uskutečnil od září loňského roku do letošního února.

Kouří a opíjejí se i velmi mladí adolescenti

Za alarmující považuje psycholog zejména čísla, která dokládají zkušenosti velmi mladých školáků s cigaretami a alkoholem. Ve sledované populaci je v přepočtu téměř 14 tisíc dětí, které jsou každý měsíc opilé. Podle odborníků je to vzhledem k věku respondentů zarážející číslo. Čtvrtinu krabičky cigaret zase vykouří denně 10 600 dětí ve věku 11 až 15 let. Experimentování s marihuanou potvrdilo téměř 11 procent dotázaných.

„Považuji to za obrovský problém. Potvrzuje se, že primární prevenci je třeba dělat už v mateřské škole rozvojem osobnosti, asertivity, altruismu a dalších vlastností, které dětem později pomohou odolávat sociálnímu tlaku skupiny. Na střední škole je už na prevenci pozdě,“ upozornil Dolejš.

Obětí zesměšňování či ubližování prostřednictvím sociální sítí se stalo sedm procent respondentů, fyzickou agresivitu zažilo 12 procent z nich. Cizí majetek jen tak pro zábavu poškodilo 15 procent dotázaných a problémy s policií mělo 7 procent respondentů. Jedna čtvrtina adolescentů si záměrně ublížila. Dívky více tíhnou k závislému chování, chlapci naopak k delikventnímu.

Riziko stoupá s věkem

Zatímco šesťáci mají s alkoholem, tabákem, marihuanou a dalším rizikovým chováním malé zkušenosti, se vzrůstajícím věkem se situace mění. Například výskyt šikany (počet obětí) vrcholí v osmé třídě základní školy. S postupujícím věkem se u žáků také často snižuje jejich sebehodnocení a zároveň narůstá agresivita. „Tyto oblasti se navzájem ovlivňují. Kvalita sebehodnocení adolescenta ovlivňuje jeho chování a rozhoduje například o tom, zda má tendence experimentovat s návykovými látkami nebo vyhledávat další rizikové aktivity včetně šikany či vandalismu. Zjištěné poznatky lze využít například při plánování primární prevence a její realizaci,“ vysvětlil Dolejš.

S rizikovým chováním je úzce spjata úzkostnost, emoční labilita či impulzivita. Dívky dosahují vyšších hodnot v úzkostnosti, v porovnání s chlapci jsou ale méně impulzivní. Při porovnání typů škol vědci zjistili, že studenti gymnázií si sebe více váží, kladněji se hodnotí a mají nižší míru sebesnižování než jejich vrstevníci na základní škole. 

Nejméně rizikoví jsou náctiletí na západě Čech a v Olomouckém kraji

Nejrizikovější populací jsou podle studie žáci a žákyně Královéhradeckého, Ústeckého a Jihomoravského kraje. Na opačném pólu jsou adolescenti v kraji Plzeňském, Karlovarském a Olomoucké. V obou západočeských krajích a na Vysočině jsou navíc děti rozvážnější, častěji umělecky nadanější, laskavější a s dostatkem sebeovládání a sebekontroly. Vyšší míru nerozvážného a nekontrolovaného chování vědci vysledovali u respondentů ve Středočeském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji. Žáci v Královéhradeckém, Libereckém a Moravskoslezském kraji jsou citlivější, bázlivější a úzkostnější. Olomoucký kraj patří k regionům, kde děti vykazují nižší míru fyzické i verbální agresivity. Na střední Moravě jsou děti také nejméně hněvivé a mají nižší potřebu kontrolovat své okolí.

Za rizikové chování považují odborníci například užívání legálních i nelegálních látek, šikanu, vandalismus, agresivní chování, rizikové sexuální aktivity, krádeže, ale třeba i problémové chování ve škole. Podrobné výsledky studie i komentáře najdou zájemci ve dvou knihách, které vyjdou letos v listopadu.

Zprávu zpracovala Martina Šaradínová, oddělení komunikace UP