Nové vybavení pro pracoviště kardiovaskulární rehabilitace a obezitologie aneb Pohyb je nutnost

Lidé po akutním infarktu nebo srdečním selhání mívají obavy, aby se u nich stejné onemocnění neprojevilo i v budoucnu. Snížit takové riziko je možné prostřednictvím pohybu, který by měl být nejprve vykonáván pod dohledem odborníků, např. na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FNO a LF UP. Právě tamní pracoviště kardiovaskulární rehabilitace a obezitologie obdrželo díky dotacím Evropské unie moderní a komplexní  vybavení s možností dálkového monitoringu pacientů. Sestává ze sedmi rotopedů a běžeckého pásu. Pacientům po onemocnění srdce, ale např. i lidem s nadváhou, u nichž je riziko vzniku takového onemocnění výrazně vyšší, se tak dnes nabízí cílené a velmi účinné programy pro nastavení pohybové aktivity.

„Po závažném onemocnění srdce by rehabilitace měla obsahovat celkem čtyři fáze. První absolvuje ještě v nemocnici každý pacient, do lázní už ale podle statistik míří jen necelých patnáct procent z nich. Třetí fázi, kdy by měl nemocný čtvrt roku cvičit pod kontrolou na pracovišti, jako je právě to naše, absolvuje pouze deset procent těchto lidí. S pohybovou aktivitou doma je to pak ještě horší,“ řekla doc. Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FNO a proděkanka LF UP.

Pacient, který začíná třetí fázi, musí projít zátěžovým vyšetřením. Podle něj je pak nastaven i jeho trénink. „Samozřejmě, že lidé po akutním zákroku začínají cvičit velmi opatrně. I když ve všech programech dochází ve výsledku ke zlepšení kondice, v podstatě nejdůležitější je jejich kvalita života. To je to, co vám pacient sděluje. Např., že se mu jde lépe do schodů, že se sehne, když před nějakým časem nemohl, že se mu lépe jde, že se jednoduše cítí lépe,“ sdělila doc. E. Sovová. Dodala, že význam správné pohybové aktivity pro vlastní zdraví lidé často podceňují. Raději prý sáhnou po lécích. „Pokud chce člověk skutečně zlepšit své zdraví, bez pohybu to nejde,“ podotkla přednostka kliniky.
 
Nové vybavení pracoviště by mělo sloužit jak k sekundární, tak k primární prevenci. Mělo by být tedy k užitku jak pro pacienty po infarktu myokardu, pacienty se srdečním selháním, po kardiochirurgické operaci či např. operaci chlopně, tak pro hypertoniky, diabetiky, pro lidi s metabolickým syndromem i pro lidi s nadváhou a obezitou, u nichž je riziko vzniku chorob kardiovaskulárního onemocnění mnohem vyšší. „Lidé by měli myslet na zdraví svého srdce dříve, než přijdou akutní potíže. Např. nadváha je významným rizikovým faktorem a naše klinika nabízí obézním lidem účinné individuální i skupinové programy. Během osmi týdnů cvičení u nás lidé dokážou zmenšit obvod pasu i o dvanáct centimetrů, přestože úbytek kilogramů není tak razantní. Snažíme se jim totiž vysvětlovat, že není dobré rychle snížit tělesnou váhu, ale spíše změnit poměr svalové hmoty a tuku v těle,“ sdělila doc. E. Sovová. Také u primární prevence by mělo proběhnout vyšetření spojené se zátěžovým testem. „Je to skutečně hazard se zdravím a někdy i životem, když se např. čtyřicátník rozhodne, že na jaře poběží olomoucký půlmaratón a před tím dlouhou dobu netrénoval. Doporučila bych takovému účastníku zátěžové vyšetření, při němž sledujeme nejen jeho tepovou frekvenci a tlak, ale i EKG. Vyšetření před absolvováním závodu tak může rizika odhalit,“ řekla doc. Eva Sovová.

Pracoviště kardiovaskulární rehabilitace a obezitologie doposud disponovalo třemi rotopedy. Nové přístrojové vybavení v hodnotě jednoho milionu korun je technicky na zcela jiné úrovni a co je hlavní, umožňuje monitorovat pacienta a jeho EKG. Personál může na monitoru vidět až šest pacientů současně a podle aktuálních hodnot pak i upravit režim jejich cvičení. „Takové cvičení je pro pacienta samozřejmě bezpečnější a my můžeme říci, že pro nastavování pohybové aktivity i lepší,“ řekla kardioložka Eva Sovová.

V českých nemocnicích se každý rok léčí asi pětatřicet tisíc pacientů s akutním onemocněním srdce. FNO pořídila vybavení v rámci projektu Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexní rehabilitační péče ve FN Olomouc, který podporuje EU a jehož celkový rozpočet je pětatřicet milionů korun. Cílem tohoto projektu je zlepšení a zkvalitnění rehabilitační péče s pozitivním dopadem na snížení úmrtnosti, invalidizace a částečné invalidizace, na zkrácení délky hospitalizace a na účinnější možnosti předcházení zdravotních rizik zejména u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a pacientů po cévní mozkové příhodě.

S využitím tiskové zprávy Milada Hronová

---