Tyto stránky jsou zastaralé a nepředstavují aktuální webovou prezentaci Univerzity Palackého.
Pokud jste sem zabloudili omylem, aktuální web je https://www.upol.cz/.
Portál  |  STAG  |  e-mail
English
Univerzita Palackého
26.01.2012, 09:43, Stáří: 12 r.

Bodlák a zelený čaj proti rakovině

Autor: Velena Mazochová

Tým prof. Jitky Ulrichové se podílí na vývoji nových látek s nadějnou biologickou aktivitou

Příslibem pro nový směr v léčbě nádorových onemocnění se v těchto dnech staly výsledky spolupráce českých a španělských vědců, kteří dovršili první etapu výzkumu antiangiogenních účinků látek vzniklých kombinací složek bodláku ostropestřce mariánského a zeleného čaje. Úspěšnou vědeckou skupinu tvoří týmy prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu AV a prof. Jitky Ulrichové z Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty UP spolu s vědci ze španělské Universidad de Málaga. Výsledky výzkumu byly publikovány koncem roku 2011 v prestižním americkém časopise Journal of Medicinal Chemistry.

Stejně jako zdravé buňky jsou i ty nádorové závislé na zásobování kyslíkem a živinami, které dodává krev kolující v systému tepen, vlásečnic a žil. Tvorba cév, proces angiogeneze, je tak nepostradatelnou složkou růstu a vývoje organismu. Tento přirozený mechanismus je využíván při tzv. antiangiogenní léčbě zhoubných onemocnění, při níž se uplatňují látky schopné zabránit cévnímu zásobení nádorových buněk. Často se v této souvislosti hovoří o „vyhladovění“ nádorů, při němž dochází k přerušení přísunu jejich „výživy“ a odumření.

Nové deriváty s antiangiogenní aktivitou, které nyní vznikají v laboratořích českých vědců, jsou založeny na kombinaci struktur silybinu - látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum) - a struktur protinádorových látek ze zeleného čaje.

„Účinky obou látek, jak silybinu, tak některých složek zeleného čaje, jsou známy již z dřívějších studií. Týmu prof. Křena se podařila chemická modifikace jejich vybraných molekul, čímž vznikla účinná látka nazvaná 7-O-galloysilybin B,“ uvedla prof. Jitka Ulrichová, přednostka Ústavu lékařské chemie a biochemie LF. „Náš podíl na tomto výzkumu se týkal zkoumání biologické aktivity této modifikované sloučeniny a jejího komplexního popisu. Testováním jsme prokázali její schopnost inhibovat vytváření nových cév v podmínkách in vitro, “ vysvětila.

Biologické testy, které tým Ústavu lékařské chemie a biochemie úspěšně dokončil, byly  prováděny na buněčných kulturách získaných z cévních stěn pupečních šňůr.

„Tyto buňky jsou schopny v laboratorních podmínkách za přítomnosti komplexní matrix z myších nádorů vytvářet jakousi zjednodušenou kapilární síť. V přítomnosti testovaných látek jsme sledovali, že schopnost tvořit kapilární sítě je výrazně potlačena,“ objasnila Ing. Kateřina Valentová, členka olomouckého týmu. „Testy probíhaly zatím pouze na buněčných kulturách in vitro, tedy v laboratorních podmínkách, což je standardní postup, aby nebylo nutné stovky látek testovat na zvířatech,“ doplnila.

Cesta od objevu účinných látek k vývoji léku je však běh na dlouhou trať. Platí to i pro 7-O-galloysilybin B, u kterého dosud nebyly provedeny ani testy na experimentálních zvířatech, natož klinické zkoušky. Prof. Ulrichová v této souvislosti varuje před předčasnými nadějemi na brzkou dostupnost nového léku. „Není to lék proti rakovině, spíše jedna z možností podpůrné terapie. Jde v podstatě o pokračování našich předchozích studií, na řadě z nich jsme dlouhodobě spolupracovali právě s týmem prof. Křena. Dosažené výsledky jsou především krásnou ukázkou úspěšného základního výzkumu,“ uvedla.
Studium chemických a biologických vlastností přírodních látek patří k dlouholetým vědeckovýzkumným tradicím Ústavu lékařské chemie a biochemie LF. Vedle zkoumání účinků látek z ostropestřce mariánského jsou předmětem studia např. také alkaloidy z ocúnu jesenního (Colchicum autumnale), účinky extraktů z černohlávku obecného (Prunella vulgaris), bobulí brusnice klikvy velkoplodé (Vaccinium macrocarpon), brusnice borůvky (V. myrtillus), zimolezu kamčatského (Lonicera caerulea) a dalších. Řada dosavadních studií má praktické výstupy ve formě doplňků stravy.

Obrázek: Výtažky ze semen bodláku ostropestřce mariánského jsou známy již od starověku. Pro své ochranné (chemoprotektivní) účinky jsou využívány např. při ochraně jater, cévního systému či prostaty.



Aktuální zpravodajství a publicistiku z Univerzity Palackého najdete na stránkách Žurnálu Online.

Zpravodajství z UP
Vědecko-výzkumná centraVyhledávání studijních oborů na UPAbsolventi UP

Calendar of Events now only on Palacký University's  new webpages

Aktuální konference, kongresy a sympozia na UP
Stránka aktualizována: 04. 04. 2011, Daniel Agnew